Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

23. října 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Kvalita/jakost teplé vody...

Život jako takový nelze vměstnat do norem, život sám je určuje, stanovuje – konečně celá legislativa vychází až ze skutečnosti a poznatků, co vlastně chce pro budoucno ovlivnit…. Ta nejvyšší forma života - tedy člověk - se u těch jedinců, kteří měli smysl pro širší hodnocení jevů a vztahů dopracovala k pojmu „selský rozum“.

Není zde třeba rozebírat proč zrovna selský a ne jiný, ale každý kdo může, chápe, že se v těchto dvou slovech koncentruje opravdu všechno: jak dlouhodobý pohled (co na jaře zaseji, o dost později sklízím), tak i krátkodobý (jak poskládat jednotlivé úkony do celku, aby činnost byla s co nejlepšími dlouhodobými výsledky). Lze tedy „vystopovat“, že se jedná o relativní náplň, protože to sice může leckdo hodnotit lecjak...

A jak vypadá kvalita a jakost podle definice?

Malá československá encyklopedie sv. III, vydáno v ACADEMII 1986 (novějšího nic u nás v tomto směru zatím není..,resp. jsem nic nenašel….) uvádí na str. 145 pod heslem JAKOST:
- relativní kvalitativní určení z hlediska funkce jevů a věci; je dána souhrnem užitných a spol. význ. vlastností (a další popis se týká sdělovací techniky, elektrotechniky a filatelie(!), takže jej neuvádím).

V téže publikaci na str. 677 najdeme pod heslem KVALITA:
- jakost, hodnota, stav věci a další popis se týká zejména filozofie, nicméně na dalším místě je ekonomie: kvalita výrobků a služeb je dána souhrnem jejich užitných a společensky významných vlastností. Hodnotí se mírou použitelnosti pro daný účel a vhodnosti vztahu k prostředí. V širším smyslu zahrnuje kvalitu výrobků jak hledisko užitné hodnoty, tak hodnoty a ekon. efektu (náklady) výrobce, ekonomický dopad na spotřebitele. Kvalita výrobků ovlivňuje i vědecko- tech. rozvoj, inovace a vývoj světového i domácího trhu.

Kvalitou či jakostí teplé vody v našem případě chápeme souhrn fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností z pohledu uživatele, které musí být výrobcem, resp. zařízením ohřevu takto připraveny. A to i v situaci, kdy mezi zařízením na přípravu (ohřev) a distribučním místem je celý distribuční systém. Proto budeme dále uvažovat vždy celý komplex, tedy ohřev i distribuční rozvody, pod souhrnným názvem TECHNICKÝ VODNÍ OBSLUŽNÝ SYSTÉM (TVOS), u jehož provozu – či používání, služby – budeme uvažovat dopady zejména z hlediska fyzikálního (chemické je v podstatné míře řešeno tím, že pro přípravu vody teplé musí být používána voda pitná, která má jednoznačně určeny chemické parametry) a v dnešní době i z hlediska mikrobiologického. Zde jde zejména o minimalizaci zdravotního rizika provozem těchto technických vodních obslužných systémů právě u koncového uživatele, který „realizuje“ službu… Jde tedy o souhrn stavů, které mohou být z technického hlediska spouštěcím mechanismem zdravotního rizika a současně i zajištěním potřebných fyzikálních parametrů, ze kterých se jako hlavní ukazuje teplota teplé vody... Je třeba tedy blíže ukázat výsledky skutečných provozovaných řešení, jaké jsou z takto vedených provozů TVOS zisky – tedy nejen finanční, ale i ty, které můžeme shrnout pod již uváděnou „minimalizací zdravotního rizika“.

V dnešní době, kdy jsou provozovány nové typy budov s omezenou výměnou vzduchu s okolím, jsou používány plasty pro vybavení a zařízení bytů, kanceláří a nemocničních i jiných prostor a člověk se stále více dostává do „područí“ technických systémů pro zabezpečení jeho života se ukazují, zcela samozřejmě, další problémy v oblasti životního prostředí (ať je to voda, osvětlení, ovzduší, elektrické, iontové a magnetické parametry mikroklimatu atd.). Podle americké vládní organizace EPA (Environmental Protection Agency) se tzv. vnitřní znečištění ovzduší stalo jedním z nejvážnějších problémů v této oblasti. Akutní a chronická zdravotní ohrožení obyvatelstva jak v pracovním, tak v obytném prostředí i v jiných oborech dosahují takových rozměrů, že se tímto problémem zabýval i Kongres USA, neboť finanční ztráty se v USA rozrostly na miliardy dolarů ročně (mzdy, snížená produktivita práce, zdravotní náklady apod.). Mezi hlavní škodliviny nepatří jen chemické prvky a sloučeniny jako radon, formaldehyd, pesticidy a chlorovaná rozpouštědla, ale také dosud opomíjené biologické kontaminanty. Jedním z nich se stala i „populární“ baktérie legionela. Jako každý problém se jevila tato problematika omezeného rozsahu, avšak je řada informací ke konstatování, že problémy s touto baktérií spojené zasahují daleko širší okruh lidí, než se původně uvažovalo. Konečně, samotný problém byl poprvé nastolen k řešení poměrně nedávno, zvažujeme-li třeba jen lidský věk jako základní jednotku.

Věnujme se tedy provoznímu stavu TVOS, což je žádaným výsledkem projektu, realizace a jde tedy o možné dopady při navrženém řešení. Zde lze předpokládat či navrhnout zavedení technickohygienických auditů (THA) ve všech etapách. Zde se snažíme spojit požadavky na minimalizaci zdravotního rizika s obecně 1a stavem TVOS, tedy obvykle se stavem dle již citovaného „selského rozumu“.

Podívejme se na problém z té černější stránky: jde o nákazu z TVOS, jeho provozem, stavem. Pro šíření jakékoliv nákazy - tedy nejen z TVOS - jsou zapotřebí tři základní faktory:
- zdroj nákazy
- cesta přenosu
- vnímavý jedinec.

Zdrojem nákazy může být vodní náplň TVOS, jako příkladně centrálních systémů přípravy a distribuce PWH (POTABLE WATER HOT), které se vyskytují v podstatě všude, od nemocnic přes hotely a bytové domy i domovy důchodců. Může to být i v průmyslu, kde se můžeme s bakteriální kolonizací setkat u akumulačních nádrží chladících systémů lisů a tavících zařízení, v obrobnách (řezné kapaliny) a také u chladících věží, ale i při skrápění vodou pro snížení prašnosti v kamenolomech, slévárnách a ve sklárnách při broušení skla. I další „vhodná“ místa lze určit jednoduše – všude, kde dochází k rozstřikování vody a tedy vzniku aerosolu, který může být vdechován. Jsou to třeba myčky aut, ostřikovače skel aut, úklidová mokrá čistící zařízení, ale i novorozenecké inkubátory.

Cesta přenosu je obvykle velmi jednoduchá – aerosol s bakteriální kolonizací se šíří vzduchem, což příkladně u chladících věží elektráren může být i na vzdálenost několika kilometrů. Vnímavými jedinci pro tuto specifickou infekci jsou převážně osoby s oslabeným imunitním systémem, starší věkové skupiny, muži-kuřáci, pacienti s chronickými plicními onemocněními, s nádory a sníženou imunitou - pooperační stavy, po transplantacích, atd.

1. Podklady pro projekt

Jestliže na konci našeho snažení má být vhodně provozované zařízení – hotel, bazén, rehabilitační zařízení – s celým obslužným technickým systémem (OTS) od vytápění, vzduchotechniky, teplé vody, výtahů atd., ať již jako stavba nová nebo rekonstruovaná, tak vždy musí být, hned za záměrem provozu, celé projektové řešení. Že objekt musí pěkně vypadat je samozřejmé, že musí být přístupové cesty také, že musí celý OTS pracovat dlouhou dobu bez problémů je také nutné. Vazby mezi veškerými požadavky a jejich „zhmotnění“ je v projektu. Ten naplňuje možná jednoduše řečený záměr investora…, takže projektant musí mít informace jak o potřebě naplnění záměru, tak i možnostech. Proto jasné a ostře stanovené požadavky i vazby mezi nimi mohou či musí být základem již projektu a později provozu.
Je daleko jednodušší z těchto hledisek řešit rekonstrukci TVOS: Výchozí stavy provozu jsou známé a jen se nastavují na potřebnou novou úroveň, lépe se porovnávají různé aspekty. To, co je u nové stavby problematické, je zde v jednodušším rámci. Je však třeba vzít na vědomí, že již zahájením provozu nové stavby začínáme získávat podklady pro rekonstrukci objektu někdy později a je jen chybou všech okolo, když tomu tak není. Na prvním místě projektant musí ověřit své stanovené předpoklady, musí je porovnat s realizací realizační firmou a jejich dodržením. A realizační firma musí v čase zkušebního provozu předat investorovi – jeho pracovníkům či provozující obslužné firmě – vše v plném provozu a zajišťovat také plnění i zajištění garančních lhůt dodaného objektu – se všemi provozovanými OTS, ale i kvalitou např. podlah, stěn, fasády atd.
A zde je první velký rozpor: vždy se s větším důrazem řeší to, co je vidět, nikoliv však to, co je skutečným „cévním systémem“ objektu, stavby, provozu, co zajišťuje skutečné naplnění záměru investora. Zatímco stavba bude stát do rekonstrukce desítky let, není nikomu proti mysli uvažovat, že tento „cévní systém“ nemusí být v provozu bez rekonstrukce po celou dobu životnosti stavby. Nikdo ale neuvažuje – jak by v tomto čase „vzniku“ měl – jak se vlastně tato rekonstrukce bude odbývat, co nebude moci být v provozu, jak dlouho a podobně. Přitom by stačilo jen uvažovat – kudy vést stoupačky, co zazdít, co vést po povrchu…. Je skutečností, že hodnota příkladně celého systému rozvodů studené pitné vody a ohřevu s distribucí PWH dosahuje (například u nemocnic) obvykle méně než 5 % hodnoty stavby, ale bez tohoto plně provozovaného TVOS stavba „nejede“ a nebo vykazuje zdravotní rizika. Je nám známo, že zde se skutečně šetří – na bateriích, na potrubí, na izolacích, na způsobu ohřevu. Je rozhodující, že voda „teče“. Málokoho zajímají provozní náklady, které by měly být optimální – a podle našeho názoru musíme vycházet právě odtud. A v tom „optimu“ je i minimalizace zdravotního rizika.

2. Projekt a jeho kontrola – kdo, kdy a proč, kritická místa

Je potřebné, aby veškerá technická zařízení a systémy, která mohou produkovat aerosol, byla již ve fázi projektu zhodnocena z pohledu možného zdravotního rizika provozem tohoto TVOS, aby byla stanovena kritická místa, jejich ošetřování a zajištění. U elektrického vedení je celkem jasné, že se provádí revize v různých fázích přípravy a stavby, protože tam je riziko poškození zdraví doslova na hraně a když už, tak proběhne rychle. Mějme však na paměti, že obdoba je u TVOS, jen časový posun bohužel dovoluje přehlížet problém.
Budeme tedy nadále uvažovat s potřebou vypracování koncepční expertízy jako odhadu rizika se stanovením kontrolních opatření. Jednoduchý odhad rizika však může ukázat, že rizika daného TVOS jsou nízká a pak žádná další opatření nebudou zapotřebí.
V současnosti lze doporučit projektantům a investorům konzultace v tomto směru, zkušenosti, poznatky a dovednosti bychom měli na hromadě, je však třeba se k dané problematice postavit čelem: když to nabízíte, skoro nikdo to nechce. Je tedy vhodné, když zájemci „přijdou“ – spojení je zde uvedeno. Projekt je možno jednoduše zkontrolovat, je však otázkou, co investor, zda to „vezme“ – ten chce levně a rychle. Problémů s realizací již hotového projektu je doslova řádově více a samozřejmě se obtížně řeší..., jsou nákladnější, brání užívání, provozu... Proto Technicko – hygienický audit již ve fázi projektu logický a měl by na něm právě investor trvat!!
Z hlediska životnosti celého systému bychom měli v částech, které budou nepřístupné, používat materiály a zařízení, která vydrží co nejdéle, ať je to měděné nebo nerezové potrubí, kvalitní ventily atd. Máme však dostatek údajů o době životnosti? Sděluje nám to skutečně výrobce? Kdo dá záruku, že dané potrubí vydrží desítky let?
Zde si musí projektant sáhnout do vlastního archivu, který neustále doplňuje – a bude používat jen materiály a zařízení, která se mu osvědčila – avšak je zde otázka, zda vůbec může tyto zkušenosti získat. Znamená to nejen být na stavbě v čase stavby – kde však v mnoha případech projektanta vlastně ani nechtějí – ale prohlédnout to, co je již v delším provozu. Zde bych doporučil profesní společenstva – zde se vlastně sloučí odborný zájem a odfiltruje vazba na snahu něco prodat. Právě profesní společenstva mohou dobře doporučovat – sáhněme třeba do Německa, co vlastně jen v oblasti prevence proti legionele udělal tamní instalatérský spolek…

3. Konkretizace pro systém přípravy teplé užitkové vody

Jak je patrné z obr. 1, jsou kritická místa jasně vymezena a zajistitelná. Navazuje zde vedle samotného technického řešení (např. velikosti cirkulačního čerpadla) i provozní stav (zda je provozováno trvale…). Můžeme konstatovat, že hlavním parametrem provozovaného systému přípravy a distribuce teplé vody je obslužnost každého koncového místa co do množství i kvality, kterou je zejména z hlediska běžného posouzení vhodná, a s dalšími koncovými místy v systému přípravy a distribuce PWH i téměř shodná teplota distribuované PWH.

Kritická místa příkladně v systému přípravy a distribuce teplé užitkové vody obr. 1.

Pro plnou obslužnost koncových míst musí projekt a tedy realizace zabezpečit a jednoznačně stanovit následující parametry:
- množství připravované PWH v průběhu 24h
- požadovanou současnost spotřeby PWH
- špičkovou spotřebu PWH – za 15 nebo 30 minut
- fyzikálně-chemické parametry vody na přívodu a v distribučním systému
- teplotu a tlak připravované PWH na výtocích v distribuci a její udržení
- teplotu a tlak studené distribuované vody
- stav zařízení pro přípravu PWH, časová údobí pro údržbu
- navržené a doložené teplotní rozdíly distribuované PWH mezi jednotlivými stoupačkami v nejvyšších místech objektu
- sledování spotřeby PWH v průběhu provozu – množství, teplota, tlak s archivací těchto provozních stavů (tedy požadavky na MaR)
- požadavky z hlediska hygienického zabezpečení obsluhovaných míst (možnost čištění perlátorů, dezinfekce distribuované PWH, vzorkovací místa dle monitorovacího plánu, odkalování na ohřevu a v páteřových rozvodech atd.)
Výhodou může být – a již jsme se o tom zmínili – když provozovatel TVOS může ze svých provozních zkušeností a archivovaných dat svoje požadavky přesněji specifikovat a tím i lépe kontrolovat výsledky rekonstrukce. V tomto případě, kdy je možno tyto hodnoty objektivizovat prohlídkou i měřením, mohou být výchozími hodnotami a zadavatel může lépe specifikovat svoje požadavky třeba do výběrového řízení.

4. Nutnost technického řešení

V současnosti lze doporučit u PWH taková řešení, která zajistí technické parametry jak kapacitní, tak kvalitativní jak po stránce fyzikální, tak mikrobiologické. Tedy množství, teplotu a snížení mikrobiologického rizika. Pokud se však provozovatel rozhodne za současného stavu jen řešit snížení mikrobiologického rizika bez předchozích úprav systému (zejména hydraulika, 
stabilizace teploty atd.), lze konstatovat dle předchozího našeho sdělení (Je možno odstraňovat mikrobiální kolonizaci teplé užitkové vody termodesinfekcí?), že to bude neúčinné. Zde můžeme ukázat (obr. 2), že zcela obdobné je to s dávkováním biocidu, dokud není provedeno výchozí technické řešení – prostě jej nedostaneme tam, kam je to třeba, tedy do celého „cévního systému“ objektu, za což ohřev a distribuci teplé vody s cirkulací můžeme považovat…

Obr. 2 Chemická dezinfekce bez předchozích technických úprav ohřevu a distribuce (původní a nový stav s dávkováním biocidu po 168 dnech)Seřazeno od nejvzdálenějších míst od ohřevu po blízké. Nový stav na pozici 3 měl výsledek NO (nelze odečíst pro inhibiční účinky Pseudomonas aeruginosa), na č. 4 byla hodnota KTJ 1 na 50 ml, na č. 7,9,10,12 a 14 byla v novém stavu hodnota KTJ 0 na 50 ml.Pro vyjádření počtu legionel použita logaritmická stupnice!!!  KTJ: kolonie tvořící jednotky

[1] BAJGAR, M.: Teplá užitková voda včera, dnes a zítra. Topenářství a instalace, 1/2000, s. 42-44
[2] BISKUPIČ,F.: Pitná voda jako súčasť životného prostredia. Topenářství, 5/1992, s. 25
[3] DRAŠAR,V.: Osobní sdělení ke svým cestovním zprávám ,
[4] DRAŠAR, V.: Hygienický význam bakterií rodu Legionella.In: Sborník: Současné možnosti ochrany před kontaminací bakteriemi Legionella při návrhu rozvodů TUV, VZT potrubí a zařízení. Symposium Servis Praha, březen 1994
[5] EXNER,M.: Institut für Umwelthygiene und Umweltmedizin am Hygiene-Institut des Ruhrgebiets. SHT 10, 1992
[6] Hospodárná a ekologická dezinfekce. Technický týdeník, 10.11.1997
[7] KIRK,D.:Environmental Management for Hotels. Student s Handbook. Butterworth Heinamann, London, 1999
[8] KOPŘIVA,M.: Legionella Pneumophila. Topenářství a instalace,5/93
[9] PAPEŽ,K.: Bakterie Legionella Pneumophila – zásady technického řešení pro omezení jejich výskytu. Tepelná ochrana budov, 1/98, s. 25 – 26
[10] PAVLÍČEK,V., PAVLÍČKOVÁ,A.:Biofilm –souvislosti a rizika. Topenářství a instalace, 1998,č.3,s.50-51
[11]POLCAR,R.:osobní sdělení k problematice monitorování a dezinfekce
[12]POSPÍCHAL, Z.: vlastní práce autora od r. 1988 do 2003
[13] SKOKAN, V.: Nebezpečí v sanitárních systémech. Český instalatér č.4, 1993,s.19
[14]STOUT, J.E., YU,V.L.,MURACA,P.: Legionnaires Disease Acquired Within the Homes of Two Patients.JAMA,- March 6,1987, č.9., s. 1215
[15] ŠAŠEK, J.: Minimum o legionelách. Zpravodaj Ústředí monitoringu a Centra hygieny životního prostředí, ročník V (1998) č. 4/1 
[16] WERNER, H-P., PIETSCH,M.:Legionella Pneumophila. Československý instalatér 5/92, s. 31 – 35
[17] ŽABIČKA, Z.: Výpočet a návrh potrubí pro rozvod TUV. In:Sborník “Příprava teplé užitkové vody“, Společnost pro techniku prostředí, Praha 1999
[18] Zoo v ovzduší. 100 + 1 zahraniční zajímavost, č. 13, 1999, s.40

e-mail: pospichal@fch.vutbr.cz

Dr.Ing. Zdeněk Pospíchal,
Chemická fakulta VUT v Brně

Sdílet

Komentáře

Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.