Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

10. července 2009, Autor: Otto Kamm
Obnovitelné zdroje energie

Vyhláška MŽP č. 482/2005

Vyhláška stanoví druhy a způsoby využití biomasy, na které se z hlediska ochrany životního prostředí vztahuje podpora podle zákona Vyhláška stanoví parametry biomasy, podle kterých se stanovují kategorie biomasy s odlišnou podporou výroby elektřiny.
Pro účely vyhlášky se rozumí:
  • biologicky rozložitelným materiálem – materiál podléhající biologickému anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu za podmínek přirozeně se vyskytujících v biosféře,
  • biologicky rozložitelnou částí vytříděného průmyslového a komunálního odpadu – oddělené, biologicky rozložitelné složky vytříděné z komunálního nebo průmyslového odpadu nebo pocházející z odděleného sběru,
  • biopalivem – palivo vyrobené z biomasy,
  • způsoby využití biomasy – jednostupňové a vícestupňové technologické procesy výroby elektřiny,
  • vysokoteplotním zplyňováním – termický proces zplyňování nebo obdobných fyzikálních nebo chemických procesů, které probíhají při teplotě alespoň 2000 °C,
  • nízkoteplotním zplyňováním – termický proces zplyňování, zkapalňování, pyrolýzy nebo obdobných fyzikálních nebo chemických procesů, které probíhají při teplotě nižší než 2000 °C,
  • společným spalováním – spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie, s výjimkou případů, kdy je výroba elektřiny z biomasy možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství paliva jiného, než je biomasa, a kdy veškerá elektřina vyrobená tímto způsobem se považuje za elektřinu z biomasy, za účelem výroby elektřiny, nebo za účelem společné výroby elektřiny a tepelné energie:
    • v zařízeních, kde dochází k míšení neobnovitelného zdroje energie a biomasy v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku.
    • v zařízeních, kde dochází ke spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie v samostatných kotlích, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování“).
    • mechanicko-biologickou úpravou – úprava směsného komunálního odpadu a průmyslového odpadu svou charakteristikou a složením podobným komunálnímu odpadu, spočívající v kombinaci mechanických a jiných fyzikálních postupů, jako jsou například rozdrobení a třídění, s biologickými postupy, jako jsou zejména hnití a fermentace, k oddělení některých složek obsažených v těchto odpadech a k jejich biologické stabilizaci.
Koncepce vyhlášky zabezpečuje soulad norem ochrany životního prostředí při procesech výroby elektřiny z biomasy prostřednictvím interakce mezi požadavky na biologická paliva na jedné straně a příslušnými procesními technologiemi v souladu s ostatními předpisy na ochranu životního prostředí na straně druhé. Záměrně se vyhýbá stanovení dodatečných požadavků na příslušné technologie, neboť ty povětšinou jsou součástí jiných právních předpisů.

S ohledem na skutečnost, že za určitých podmínek může být předmětem podpory veškerá biomasa, která není z podpory vyloučena, je v příloze 1 vyhlášky uveden přehled biomasy, který je nutno chápat jako pokud možno úplný v rámci současných dostupných znalostí. Biomasou jsou přitom jak samotné rostlinné a živočišné materiály tak i paliva z nich vyrobená. Zároveň je však nezbytné vycházet z toho, že zavedení a dodržování správné praxe při zařazování biomasy má své limity, resp. vyžaduje delší časový horizont.

Příloha 2 vymezuje potenciálně rizikové rostliny z hlediska ochrany přírody a krajiny a vylučuje je proto z podpory.
Pokud bude biomasa získaná likvidací porostu na původním stanovišti v příloze 2 uvedených rostlin energeticky využita, je tato energie předmětem podpory, neboť se nejedná o účelové pěstování. Tato výjimka je poměrně dobře kontrolovatelnáa může přispět k ošetření mnohých lokalit, na nichž se samovolně rozšířily invazivní druhy rostlin. Předpokládá se, že pravidelnou likvidací (sečí) těchto rostlin dojde k jejich zeslabení a postupné náhradě v biotopu jinými druhy.

Součástí vyhlášky je výčet těch druhů biomasy, resp. paliv z biomasy, které nejsou předmětem podpory dle zákona. Vyloučení rašeliny vychází z potřeby absolutní kontrolovatelnosti v této oblasti.

Kategorizace biomasy podle § 3 odst. 2 zákona je provedena podle parametrů, které vymezuje tato vyhláška. Základními parametry jsou výhřevnost a náklady (tj. kvantitativní parametry), doplňkovým parametrem je přínos k udržitelnému rozvoji (kvalitativní parametr).

V případě společného spalování biomasy a fosilních paliv není předmětem podpory elektřina z biomasy o výhřevnosti nižší než 5,1 MJ/kg, v případě ostatních způsobů přímého spalování biomasy je tato minimální hodnota 7 MJ/kg. Důvodem je, že spalování biomasy o takto nízké výhřevnosti je z energetického hlediska neefektivní (obsah vody přesahuje hodnotu 50 %) a problematická je tak i logistika biomasy. V případě společného spalování by využívání biomasy o nízké výhřevnosti mohlo navádět k pokusům o různé způsoby neoprávněného vykazování elektřiny vyrobené v rámci spoluspalování (např. převod části elektřiny vyrobené z fosilního zdroje na biomasu).

Dalším základním parametrem pro rozčlenění biomasy do kategorií jsou ekonomicky oprávněné náklady na její produkci. Tento parametr zároveň zásadně ovlivňuje výši podpory výroby elektřiny z biomasy. Tato vyhláška ovšem není vyhláškou cenovou, nemůže tedy výši podpory elektřiny z biomasy stanovovat. Ustanovení této vyhlášky však má, v souladu s § 3, odst. 2 zákona, nastavením kategorií napomoci snazšímu a přesnějšímu stanovování cen cenovými rozhodnutími ERÚ. Regulátor by tedy měl k této kategorizaci biomasy při stanovení výše cen a zelených bonusů pro elektřinu z biomasy přihlédnout. Míra tohoto přihlédnutí je však nepochybně výhradně záležitostí regulátora.

V případě udržitelného rozvoje se obecně jedná o celý komplex ukazatelů, na jejichž základě by bylo možné posoudit celkový přínos využívání daného druhu biomasy daným způsobem k udržitelnému rozvoji. Tato vyhláška však celý tento komplex nemůže postihnout, ani to není jejím účelem. I proto je tento parametr pro kategorizaci doplňkový, tj. má při zařazení daného druhu biomasy do kategorie menší váhu.

Na základě výše zmíněných parametrů byly vyčleněny kategorie 1 až 3. Zjednodušeně lze říci, že v kategorii 1 je biomasa z účelově pěstovaných energetických rostlin, v kategorii 2 především zbytková biomasa nemající jiné než energetické využití a v kategorii 3 biomasa mající i jiné než energetické využití (materiálové apod.).

Vytvořené kategorie jsou v souladu s definicí biomasy a s dalšími ustanoveními v zákoně a nejsou v rozporu s definicemi uvedenými např. v Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Současně je přihlédnuto k definicím tuhých biopaliv uvedeným v technické normě ČSN 83 8200 Tuhá biopaliva – Terminologie, definice a popis tak, aby nedocházelo k nejasnostem či sporům při nakládání s daným druhem biomasy.

Kategorie biomasy, na jejichž základě je diferencována cena elektřiny vyráběné z této biomasy a také druhy biomasy jsou definovány tak, aby v maximálním množství případů (dle odhadu u více než 95 % objemu uvažované energetické biomasy) bylo možné přiřadit každému jednotlivému druhu biomasy explicitně příslušnou kategorii. Ve většině případů je zařazení daného druhu biomasy do příslušné kategorie zcela zřejmé a nevznikají žádné pochybnosti (např. též s pomocí definic v ČSN 83 82000). Ve zbylých případech bude zařazení provedeno na základě správné praxe a dohody všech zúčastněných stran.

V paragrafu 5 jsou uvedeny obecně způsoby využití biomasy, které jsou předmětem podpory bez ohledu na to, jaká biomasa bude v těchto zařízeních energeticky využívána. V § 5 jsou dále vymezeny technologie, jejichž použití pro výrobu elektřiny z biomasy je předmětem podpory dle zákona. Jde v podstatě o všechny základní technologie použitelné pro výrobu elektřiny z biomasy, protože při bližším zkoumání nebyl objeven žádný způsob výroby elektřiny z biomasy, který by z hlediska ochrany životního prostředí neměl být předmětem podpory.

Za biomasu ve smyslu zákona nelze považovat směsi spalované ve specializovaných zařízeních, jako jsou spalovny odpadů. Spalovny odpadů jsou tedy z podpory dle zákona zcela vyloučeny. Důvodem je mimo jiné, že jejich podpora je zajištěna jiným způsobem (zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání, výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů – energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů).

Příloha 1 obsahuje seznam biomasy, která je předmětem podpory a současně určuje u těchto druhů biomasy způsob využití, který je předmětem podpory (tj. anaerobní digesci – AD, vysokoteplotní zplyňování – VZ, přímé spalování v rámci spoluspalování – S a paralelního spalování – P a ostatní způsoby přímého spalování – O) a jejich kategorii (pro S, P a O1 až O3, pro AD a VZ). Konkretizuje tedy § 3 a § 4 vyhlášky. Cílem tohoto seznamu je usnadnění identifikace konkrétní biomasy z hlediska podpory (zda je předmětem podpory), usnadnění identifikace podporovaného způsobu využití biomasy a usnadnění jejího přiřazení do konkrétní kategorie.

Příloha 2 uvádí seznam z hlediska ochrany přírody rizikových rostlin, které mohou mít určitý potenciál v oblasti energetického využití, avšak zároveň je u nich riziko nekontrolovaného šíření a potlačování původních druhů. Energetické využití účelově pěstovaných rostlin uvedených na seznamu proto nebude předmětem podpory podle zákona č. 180/2005 Sb.
Sdílet

Komentáře

Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.