Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

10. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Energetický audit

Tento článek vyjadřuje názor na předloženou novelu energetického zákona, která by měla lépe začlenit českou energetiku na jednotném vnitřním trhu EU. Změny tohoto zákona jsou vládou i v doprovodných dokumentech spojovány „zejména s kroky Evropské unie směřujícími k upřesnění a k úpravě pravidel vnitřního trhu s elektřinou a plynem“ a s jejich aplikací a aplikovatelností do podmínek České republiky.

V souvislosti s tím, ale i charakterem probíhajících diskusí mne napadlo, že pro adekvátní aplikaci by pro poslance mohlo být užitečné hlouběji osvětlit povahu a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č. 1228, která se řídila novým spolurozhodovacím procesem. Návrh novely obou směrnic původně vyžádán usnesením Rady EU již v březnu 2000 v Lisabonu a potvrzen usnesením Evropského parlamentu v červnu 2000. Složitý až dramatický legislativní proces trval celé tři roky.

Fáze I.
Již dne 2. května 2001 předložila Evropská komise návrh směrnice novelizující obě směrnice, tj. energetické a plynárenské směrnice č. 96/92/EC a č. 98/30/EC dle požadavků Rady EU z března.

Fáze II.
Dne 3. října 2001 předložil svůj názor Hospodářský a sociální výbor EK. Výbor regionů se rozhodl svůj názor nepředložit.
Rada EU v Barceloně v březnu 2002 představovala další krok k novelizaci: doporučila zrychlení harmonogramu pro otevírání trhu (postupně do roku 2005).

Fáze III.
Evropský parlament schválil svůj názor během prvního čtení dne 13. března 2002; přitom schválil 157 pozměňovacích návrhů, z nichž 90 se týkalo elektroenergetiky a 67 plynárenství. Ve světle tohoto názoru předložila Evropská komise svůj upravený návrh, a to dne 10. června 2002. Následně Francie otevřela další diskusi s tím, že otevírání trhu by nemělo narušit poskytování základních veřejných služeb.

Fáze IV.
Dne 3. února 2003 přijala Rada EU svá společná stanoviska spočívající v Rozhodnutí Rady EU přijatém per rollam (1. až 3. února) (dokument č. 5959/03) a zaslala texty Evropskému parlamentu obdobně jako Komise. Cílem tohoto Rozhodnutí bylo urychlit liberalizaci plynárenství a elektroenergetiky v souladu s dohodou ministrů energetiky členských států EU dosaženou na zasedání dne 25. listopadu 2002 a zapracovat do směrnice celou řadu podstatných pozměňovacích návrhů schválených Evropským parlamentem.1
Návrh společných stanovisek, který byl součástí celého souboru spolu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro účely přeshraniční výměny elektřiny, obsahoval jednak „kvantitativní ustanovení“ o liberalizaci trhů s elektřinou a plynem v rámci Evropského společenství pro spotřebitele jiných kategorií než domácností do 1. července 2004 a úplném otevření těchto trhů pro všechny spotřebitele do 1. července 2007, jakož i „kvalitativní" ustanovení týkající se oddělení provozovatelů přenosu resp. přepravy a distribuce, povinnosti veřejné služby, úkolů regulačních orgánů a přístupu třetích stran k zásobníkům plynu spolu s pravidly stanovení cen a přidělování disponibilních propojovacích kapacit pro účely přeshraniční výměny elektřiny.

Fáze V.
Evropský parlament texty projednal v druhém čtení v rámci tzv. spolurozhodovacího procesu. Jeho výbor pro průmysl, zahraniční obchod, výzkum a energetiku (ITRE) projednával pozměňovací návrhy, které byly mnohdy rozporné oproti pozici Rady EU. Aby EP se vyhnul tzv. smírčímu procesu, scházeli se intenzivně zástupci všech tří stran (v neformálním Trialogu), kteří vyjednávali kompromisní dohody až do vlastního hlasování 4.června 2003, kdy bylo přijato - nikoliv však jednomyslně - přes 40 dodatků oproti únorovým společným stanoviskům Rady EU. Rada EU a Evropská komise předjednané dodatky již nerozporovaly. Dne 26.června pak již vyšlo závazné znění směrnic a nařízení.
Otázka může znít, proč se jednalo o tak složitý proces. Evropští zákonodárci, Rada i Komise usilující o postupné vytváření jednotného evropského energetického trhu vstupovali do terénu, kde se křížily národní zájmy strategie rozvoje energetiky. Jak lze doložit pravidelně zpracovávanými porovnávacími zprávami EU (benchmarking reports in energy), na straně jedné některé státy své energetické společnosti stále ještě ani nezprivatizovaly a chápou je jako veřejný statek (a veřejně prospěšné společnosti). Na straně druhé, většina států EU svoje energetické společnosti zprivatizovala a každé nové „kvantitativní“ nebo „kvalitativní“ ustanovení právní úpravy musí důkladně vážit z pohledu důsledků této právní úpravy nejen pro státem ovládané veřejně prospěšné společnosti, ale i pro soukromé společnosti. Hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulátoru contract breach) je v rozvinutém právním systému významným motivem pro rozvinutí tzv. analýzy důsledků právní úpravy (RIA - Regulátory Impact Assessment). RIA je doporučována nejenom OECD (viz. Zpráva OECD o regulatorní reformě, 1997), ale je již dlouho využívána ve Velké Británii a USA a je postupně experimentována i v Itálii aj. V posledních letech se v rámci akčního plánu na zlepšení regulace rozvíjí i v EU2 . Nejde o náhražku politického rozhodování, ale o pomůcku rozhodování o právní úpravě.
Nelze předpokládat, že aplikace energetických směrnic EU s mnohostrannými důsledky do českých podmínek může být snadná. Obávám se však, že přes veškeré vynaložené úsilí se zatím při zpracování novely energetického zákona uplatnila převážně jen právně - technická analýza3. Nicméně ani správné použití definic nelze odtrhovat od domýšlení účinků nového zákona na činnost občanů a podniků a na organizaci veřejné správy, neboť prvoplánové účinky mohou být zřetězeny. Nechtěné výsledky např. překotné a nedomyšlené liberalizace dokládají zmíněné porovnávací zprávy EU. Právě uvedená RIA by umožnila posílení návrhu energetického zákona díky systematické analýze podstatných důsledků právní úpravy. Samotné zavedení standardního období mezi dobou platnosti a účinnosti právní úpravy (např. 6 měsíců) respektující nezbytnost vytvoření dostatečně jednoduchých a kvalitních prováděcích předpisů by novele pomohlo. Je-li významnou součástí novely „právní oddělení“ regulovaných a neregulovaných činností mělo by se provést v odpovídajících časových lhůtách odvíjejících se od jejího přijetí a zahrnujících např. dobu řízení o provedení zápisu do obchodního rejstříku. Samotný akt právního oddělení by měl respektovat daňové důsledky - být důsledně daňově neutrální a brát v potaz i řešení těchto otázek v sousedních zemích (v Německu, Maďarsku, Rakousku) a nepodlamovat zbytečně konkurenceschopnost domácích společností. K tomu je ovšem třeba systematicky právní úpravy energetické, daňové aj. provázat a nebrat je zcela izolovaně.
Domnívám se, že zvážení uvedených námětů by pomohlo citlivě respektovat očekávané důsledky přijímané závažné normy.

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.

1 Společná stanoviska se týkala těchto předloh: Směrnice Evropského parlamentu a Rady, novelizující Směrnici č. 98/30/EC o pravidlech vnitřního trhu s plynem; (dokument č. 15531/02). Směrnice Evropského parlamentu a Rady, novelizující Směrnici č. 96/92/EC o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou; (dokument č. 15528/02). Nařízení Evropského parlamentu a Rady, týkající se podmínek přístupu do sítě pro účely přeshraniční výměny elektřiny (dokument č. 15527/02).
Communication from the Commission on Impact Assessment, May 2002 dle dohody Rady EU v Goteborgu a Laekenu
3 Tabulka porovnání návrhu předpisu ČR s legislativou ES . Ale je třeba dále domýšlet i zajištění kompatibility novely EZ s novými návrhy směrnice EU o opatřeních na zabezpečení spolehlivých dodávek zemního plynu.

 

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.