Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

10. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Energetický audit – aktuální informace

Energetický audit – aktuální informace pro zadavatele i zhotovitele energetických auditů

(v souvislosti se změnou vyhlášky 213/2001 Sb. vyhláškou 425/2004 Sb., platnou od 1. srpna 2004)

Po několika letech, kdy se provádějí energetické audity, byla na základě zkušeností z dosavadního průběhu a také nových požadavků vydána nová vyhláška 425/2004 Sb., která upravuje a rozšiřuje původní vyhlášku 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu (v dalším textu používáme zkratku EA). Nedošlo sice k rozšíření rozsahu subjektů, které mají zákonnou povinnost podrobit své energetické hospodářství energetickému auditu, došlo však k významným změnám a zpřesněním, které ve svém konečném důsledku zvyšují náročnost provedení energetického auditu a také zvyšují nároky na součinnost zadavatele a zhotovitele energetického auditu.
Nová vyhláška 425/2004 Sb. také zpřesňuje a rozšiřuje zákonné náležitosti energetického auditu a v některých případech (kde byl dříve ponechán prostor pro vlastní výklad a nebo volbu metodiky podle místních okolností) zpřesňuje a sjednocuje způsob provádění EA. Více pak provazuje původní 213/2001 Sb. s ostatními prováděcími vyhláškami k zákonu 406/200 Sb. a také další legislativou, která s tímto zákonem přímo nesouvisí.

Po několika letech, kdy se provádějí energetické audity, byla na základě zkušeností z dosavadního průběhu a také nových požadavků vydána nová vyhláška 425/2004 Sb., která upravuje a rozšiřuje původní vyhlášku 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu (v dalším textu používáme zkratku EA). Nedošlo sice k rozšíření rozsahu subjektů, které mají zákonnou povinnost podrobit své energetické hospodářství energetickému auditu, došlo však k významným změnám a zpřesněním, které ve svém konečném důsledku zvyšují náročnost provedení energetického auditu a také zvyšují nároky na součinnost zadavatele a zhotovitele energetického auditu.
Nová vyhláška 425/2004 Sb. také zpřesňuje a rozšiřuje zákonné náležitosti energetického auditu a v některých případech (kde byl dříve ponechán prostor pro vlastní výklad a nebo volbu metodiky podle místních okolností) zpřesňuje a sjednocuje způsob provádění EA. Více pak provazuje původní 213/2001 Sb. s ostatními prováděcími vyhláškami k zákonu 406/200 Sb. a také další legislativou, která s tímto zákonem přímo nesouvisí.

EA – povinnost či přínos?
Mnoho subjektů povinnost provést EA chápe spíše jako rozmar zákonodárců, důležité si je však uvědomit, že tento rozsáhlý a náročný soubor činností vede k sestavení objektivního obrazu o využívání energií v auditovaném objektu a to v komplexním a přehledném dokumentu, jehož základem je časově náročný sběr dat z velkého množství dokumentace. Energetický audit lze v tomto případě považovat za cenný podklad pro jednání například pro manažery investic či podniků při plánování rozvoje v krátko- či střednědobém horizontu. Cenné informace také poskytuje ekonomické vyhodnocení a výběr optimální varianty energeticky úsporného projektu. Reálně oceňuje a hodnotí vliv investic na cash flow, hospodaření a hospodářský výsledek podniku a oceňuje vliv jednotlivých opatření. V neposlední řadě uvádíme, že EA díky specifikám svého provádění přináší mnohé nové, mnohdy nezvažované pohledy, na předmět EA. Na druhé straně však často vyvrací nereálná a neopodstatněná očekávání značných úspor energie a financí při realizaci opatření.
Nabízí se otázka, proč neřešit problematiku ohodnocení energetického hospodářství komplexně vydáním několika vyhlášek, vytvořením několika výkazů a pokynů? Základním smyslem EA je idea prospěšnosti a použitelnosti energetického auditu jeho zadavateli. A to jak jistě uznáte, nelze řešit globálně, neboť takový přístup by znamenal akorát zatížení subjektů dalšími povinnostmi s minimálním prospěchem. Velkou výhodou EA je, že vychází z místních podmínek, zkušeností a zvyklostí. Vybrané prováděcí vyhlášky pak následně stanovují postupy, které umožňují přepočet dat na hodnoty umožňující srovnání z národního pohledu.
Z tohoto plyne také značný celospolečenský význam energetických auditů, neboť poskytují věrohodný obraz o využití energie, potenciálu úspor a ekonomickému a enviromentálnímu dopadu úsporných opatření. Energetický audit může být znamenitým pomocníkem např. při výběrových řízeních na rekonstrukce budov, zdrojů tepla a technologií, neboť přináší konkrétní odpověď na otázku ekonomických ředitelů „Vyplatí se mi to?“ Získané a zpracované údaje či výstupy z energetických auditů lze využít pro tvorbu různých dotačních programů podporujících úspory energie, při tvorbě a aktualizaci energetické a další legislativy a samozřejmě územních a státních energetických koncepcí.

Energetický audit a EPC – souvislosti
Energy Performance Contracting představuje moderní (i když v zahraničí již desetiletí používaný) přístup k realizaci úsporných projektů. Anglický termín se volně, i když neobratně překládá jako „financování úsporných projektů z úspor energie“.
Postup EPC je poměrně jednoduchý. Energetický audit vybere optimální energetický projekt a provede jeho ekonomické vyhodnocení. Dále se stanoví tzv. baseline, která představuje spotřebu energie v případě, pokud by se úsporná opatření nezrealizovala. Stanoví se a ocení úspora, kterou je reálné dosáhnout a navrhnou se varianty a propočte se jejich ekonomický přínos. Vybraná varianta se pak realizuje.

Jak probíhá financování? Vše je založeno na jednoduché myšlence splácení investice z realizace úsporného opatření právě z prostředků, které bychom jinak vydali za energii, pokud by se žádný úsporný projekt nefinancoval. Tyto úspory oproti baseline (viz výše) pak slouží ke splácení investice, většinou po dobu několika let. Pro další výklad je důležité si uvědomit, že firma nabízející a provádějící EPC na sebe bere veškerá rizika, neboť její odměnou je pouze! (obvyklý postup) procentuální podíl na úspoře nákladů oproti tzv. baseline. Nic víc. Pokud finanční efekt úsporného opatření není dostatečný, riziko prodělku nese firma provádějící EPC, nikoliv její klient, který po domluvenou dobu splácí procentuální podíl z dosažených úspor (rozuměj finančních). Analýzu energetického hospodářství (a tedy i energetický audit) pro účely EPC provádí firma EPC na své náklady.
Z toho plynou některé důležité skutečností:
1.
předpokládá se roční účet za energie v řádu milionů Kč, což můžeme velmi volně interpretovat jako celkovou roční spotřebu v řádech minimálně několika tisíc GJ (v provozovně či areálu)
2. úspora nákladů nemusí být nutně chápana pouze jako snížení plateb za energie, vedlejším přínosem může být třeba snížení osobních nákladů, nákladů na údržbu apod. Tuto skutečnost respektuje rozšířená tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (Příloha 6), kde je snížení nákladů na energie pouze jednou z položek. Ostatně, hodnocení energetické projektu pouze podle snížení nákladů za energie v mnohých případech podává nepřesný a nebo dokonce zavádějící pohled na energeticky úsporný projekt. Případem může být záměna uhelného kotle za moderní plynový bezobslužný, jehož efektem je sice zvýšení palivových nákladů, ale naopak např. snížení osobních nákladů, nákladů na údržbu či poplatků za emise a odpady. I tyto úspory, pokud se tak domluví ve smlouvě, mohou být součástí plateb firmě poskytující EPC. Výsledkem je rychlejší splacení investic a dále pak snížení rizik pro firmu EPC, což se může například projevit snížením úrokové sazby (z hlediska financující banky a nebo firmy EPC).
3. zásadním rizikem pro firmy EPC je (lépe však hovořit v minulém čase) mohlo být neočekávané a výrazné zlevnění energie, neboť dosahované úpory energie nepřinesli očekávaný efekt. V dnešní době zdražování je však takové riziko spíše hypotetické a zatíženo mnoha souvislostmi (politika, vysoká míra regulace, uvažované zavádění nových daní, koncepce, privatizace, globální ekonomická a ekologická situace).

Co se změnilo u energetických auditů?
Ve zkratce můžeme změny charakterizovat jako rozšíření zákonných náležitostí EA, zpřesnění formulací a sjednocením metodiky. Základní informací je především skutečnost, že nebyl rozšířen okruh subjektů, které mají povinnost podrobit své objekty EA.
Identifikační údaje – §3
Došlo k upřesnění požadavků na obsah identifikačních údajů. Pro zadavatele je v rámci výběrového řízení na zpracovatele EA důležité písmeno c) tohoto paragrafu. Energetický auditor své oprávnění ke zhotovení EA dokládá jednoznačně „Osvědčení o zápisu do seznamu energetických auditorů“. Samotný EA obvykle provádí specializovaná inženýrská firma, zodpovídá za něj však energetický auditor, vedený v seznamu jako fyzická osoba.
Popis výchozího stavu – §4
Jasně specifikuje potřebné podklady pro splnění zákonných požadavků na obsah této části, které je povinen zadavatel EA auditorovi poskytnou. Jedná se obzvlášť o smluvní vztahy, daňové doklady a projektovou dokumentaci. Auditor je ustanovením zákona 406/2000 Sb., §11, odst. 9, vázán mlčenlivostí, které ho může zbavit pouze zadavatel EA, nebo ustanovení jiného zákona. Pro úspěšný průběh a dokončení EA je tato součinnost nutná, v praxi nalezneme mnoho případů, kdy se zodpovědný pracovník zadavatele obává potřebné informace poskytnout, což vede ke zbytečným průtahům a komplikacím. Ustanovení zákona svou formulací jasně zavazuje energetického auditora k zachování mlčenlivosti v případě citlivých dat či nakládání s informacemi, které jsou předmětem obchodního tajemství.
Odstavec 6 upřesňuje postup hodnocení ročních spotřeb energie, doplněna je všeobecná povinnost sestavení energetické bilance za období tří let, u spotřeby tepla pak s přepočtem spotřeby za předchozí 3 roky podle vyhlášky 152/2001 Sb. Taktéž v odstavci 9 je všeobecná formulace „několik předchozích let“ upřesněna na „předchozí 3 roky“. Subjekt s povinností zhotovení EA je tedy povinen poskytnout výše citované doklady bez výhrad 3 roky zpětně. Stejně tak je upraven i odstavec 13.
Nově byl doplněn odstavec 15), který zavazuje energetického auditora k vyhodnocení osvětlení nejen z hlediska energetické náročnosti, ale také z hlediska hygienických požadavků. Toto doplnění v mnohých případech zvýší náročnost zpracování energetického auditu, na straně druhé však může být zdrojem zajímavého potenciálu úspor.
Zhodnocení výchozího stavu – §5
V tomto paragrafu jsme se dočkali přidání tří nových odstavců č. 10), 11) a 12), které upřesňují rozsah energetického auditu v souvislosti vyhláškami 150, 151, 153 a 291/2001 Sb., kdy se vymezuje povinnost provést energetický audit zdrojů a rozvodů energie, následně pak účinnosti využití energie. Pokud jsou dosaženy minimální hodnoty požadované výše citovanými vyhláškami, energetický audit se na nich neprovádí. Měrná spotřeba tepla v budově se stanoví pomocí vyhlášky 291/2001. Splnění požadovaných hodnot lze doložit například energetickým průkazem budovy, jehož náležitosti taktéž upravuje vyhláška 291/2001 Sb.
Odstavec 11) stanoví požadavky na energetický audit stavební části budovy. Využije se při tom vyhlášek 152/2001 Sb. a příslušných ustanovení na minimální požadované hodnoty (a nebo jiné požadavky).
Cílem těchto tří nových ustanovení je především kontrola plnění ustanovení těchto vyhlášek, na druhé straně však zjednodušují náročnost energetického auditu a upřesňuje požadavky na navrhovaná opatření. Pokud jsou splněny požadavky vyhlášek, energetický audit se neprovádí. Tato na první pohled nenápadná ustanovení povinují energetického auditora ke zhodnocení stavu budovy podle vyhlášek a zadavatele EA výslovně upozorňují na nedodržování zákona a tím rizika postihu od Státní energetické inspekce. Navrhovaná opatření proto musí splňovat požadavky vyhlášek. Tato doplnění zohledňují dosavadní praktické skutečnosti získané během provádění energetických auditů.
Návrh opatření ke snížení spotřeby energie – §6
Opět došlo k doplnění dvou důležitých odstavců. Odstavec 5 požaduje stanovit v EA pro příspěvkové organizace zřízené správním úřadem dílčí soubor technických a organizačních opatření ke snížení spotřeby energie, jejichž realizaci je možné financovat z uspořených nákladů za nespotřebovaná paliva a energii. Jedná se de facto o postup uplatňovaný při metodě EPC (proto byla ihned na úvodu popisována). Prostá návratnost těchto opatření nesmí překročit polovinu stanovené odpisové doby příslušného hmotného majetku (tedy ekonomickou životnost) podle zákona 563/1991, o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Opět došlo k upřesnění v souladu s ostatními vyhláškami k zákonu o hospodaření energií.
Ekonomické hodnocení – §7
Zde jsou změny spíše kosmetické, razantní většina doplnění z ekonomického pohledu se projevila v §9 – Výstupy energetického auditu, kde o změnách pojednáme šířeji.
Environmentální hodnocení – §8
Nově se stanovuje způsob výpočtu emisí s možností výpočtu všeobecného a nebo podle místně specifických faktorů.
Všeobecné emisní faktory oxidu uhličitého jsou vztaženy na energetické jednotky a nebo výhřevnost paliv. Naleznete je v následující tabulce.

Hnědé uhlí 0,36 CO2/MWh výhřevnosti paliva
Černé uhlí 0,33 CO2/MWh výhřevnosti paliva
TTO 0,27 CO2/MWh výhřevnosti paliva
LTO 0,26 CO2/MWh výhřevnosti paliva
Zemní plyn 0,2 CO2/MWh výhřevnosti paliva
Biomasa 0 CO2/MWh výhřevnosti paliva
Elektřina 1,17 CO2/MWh

Z tabulky, i když je tento komentář trochu mimo pojednání o změně vyhlášky vyplývá následující. Biomasa je považována jako zdroj s nulovou emisí oxidu uhličitého, tedy jako CO2 neutrální. Dále je stanovena hodnota všeobecného emisního faktoru elektrické energie. Tato formulace umožňuje informativní stanovení environmentálního dopadu úsporných opatření na poli elektrické energie.
Emise dalších látek vznikajících spalováním fosilních paliv se stanovují pomocí Přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 352/2002.
Výstupy energetického auditu – §9
Nová vyhláška doplňuje povinnost posouzení využití obnovitelných zdrojů energie a to včetně ekonomického hodnocení a to vždy.
Odstavec 3) upřesňuje povinnosti auditora co do obsahu technických a ekonomických údajů energeticky úsporného projektu, spotřeba tepla se nově posuzuje na základě ustanovení vyhlášky 291/2001 Sb. U energetického auditu příspěvkových organizací se navíc musí posoudit možnost financování prostřednictvím metody EPC. Samotné změny doznala i příloha č. 7, Způsob výpočtu ekonomického hodnocení, přinášející hlubší pohled z hlediska účetnictví.
Především byl pro účely EA předefinován pojem CF (cash-flow). Na místo původní obecné formulace „roční přínosy projektu“ se CF definuje jako „celkové roční úspory provozních výdajů projektu za období nepřesahující polovinu stanovené odpisové doby příslušného hmotného majetku (v podstatě se jedná o energetické hospodářství) a budovy.
Hodnota investičních nákladů se stanovuje podle tabulky, která rozděluje úspory výdajů na energii, osobní výdaje, výdaje na opravy a výdaje ostatní. Ekonomické posouzení pouze z hlediska úspor energie v mnoha případech zkresluje hodnocení a posouvá ekonomickou návratnost za hranici životnosti. Příkladem z praxe je zateplení panelových domů. Stavební práce, tj. rekonstrukce fasády, totiž zahrnují náklady, které do hry vstupují ať již se investor rozhodl zateplovat a nebo ne. Korektnějším způsobem ekonomického hodnocení je tedy spíše posouzení ekonomického opodstatnění vícenákladů spojených s montáží tepelné izolace versus prostá obnova fasády bez zateplení.

Shrnutí
Změny provedené vyhláškou 425/2001 především upřesňují náležitosti energetického auditu, které byly dříve ponechány výkladu, přizpůsobení se místní situaci a nebo vyplývaly z ostatních prováděcích vyhlášek ke Zákonu 406/2000 Sb. Dále přesně uveden souhrn dokumentace požadované jako nejdůležitější pro zhotovení EA a zároveň respektující ostatní právní předpisy, které s energií de facto nesouvisí (např. archivace). Zadavatel EA má tímto doloženo, že rozsah požadované dokumentace nezávisí na rozmarech auditora, ale je vyžadován jako nutný podklad ke zhotovení EA podle ustanovení vyhlášky.
Významných změn se dočkalo ekonomické posouzení, které se přibližuje vyhodnocení projektu pohledu podnikové ekonomiky a uvažování ekonomických ředitelů. Upřesnění pojmů a zvýšení požadavků na obsah ekonomických údajů na jedné straně přináší korektnější a přesnější ohodnocení efektu úsporného projektu v souvislosti s místními poměry, na straně druhé však zvyšují nároky na zhotovení energetického auditu a práci a kvalifikaci auditorského týmu, neboť poměrně značně rostou požadavky na znalost vybraných ekonomických předpisů.
Významnou změnou, kterou jsme ponechali na závěr, je možnost opakovaného použití výsledků pro další budovy, zejm. jedná-li se o budovy stejné stavební soustavy, stavebního provedení, současného stavu konstrukcí a srovnatelné podlažnosti, dále pak budovy se stejným způsobem zásobování tepelnou energií, stejným způsobem dodávky TUV, stejným způsobem užívání a srovnatelným vnitřním rozvodem. Dále lze výsledky energetického auditu technologického zařízení využít i pro ostatní technologická zařízení stejného či srovnatelného typu, produkce a kapacity. Nové odstavce jsou formulovány všeobecně, jasně však vymezují míru výkladu pro energetické auditory, a de facto legalizují postupy mnohdy užívané v praxi. Opakované použití výsledků energetického auditu však není umožněno v případě žádosti o podporu v rámci Programu pro hospodárné nakládání s energií.

Závěr
Nenaplnili se však očekávání prodloužení lhůty pro zhotovení energetického auditu, kterou nadále zůstává konec tohoto roku, tedy 31. prosinec 2004. Obecně se sice hovoří o jisté dávce tolerance ze strany Státní energetické inspekce, tato tvrzení však nemají (a to zcela správně) oporu v legislativě jako všeobecně platná. Je nutné si uvědomit, že pravidla pro výkon státní správy (v případě energetických auditů je dotčeným orgánem SEI) jsou jasně stanovená v příslušné legislativě, samozřejmě včetně úředního postupu SEI v případě neplnění povinností vyplývajících ze zákonů.
Není také jisté, zda by prodloužení termínu pro zhotovení EA mělo jiný efekt než pouhé odkládání plnění této povinnosti. Změny vyhlášky 213/2001 Sb. vyhláškou 425/2004 Sb. snad naplní prvotní očekávání od energetického auditu, kterým je z velké míry hlavně užitek pro zadavatele, v neposlední řadě také jako podklad pro rozhodování státní správy o směřování energetické politiky, aktualizaci koncepcí a programů, které povedou k hospodárnému užívání energie, které je celospolečenským zájmem. Energetický audit má potenciál být užitečným a všeobecně prospěšným nástrojem.

Česká energetická asociace

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.