Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

3. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Nové přístupy k provozování LDS

Přijetím Energetického zákona*) (EZ) - Zákon 458/2000 Sb. - s platností od 1. 1. 2001 byl prakticky zahájen proces otevírání energetického trhu v ČR. Energetický zákon, který upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, byl současně doplněn významným zákonem o hospodaření energií – Zákon 406/2000 Sb. a postupně širokým spektrem určujících souvisejících dokumentů sekundární legislativy.

V souhrnu byly z úrovně legislativy a exekutivy vytvořeny předpoklady a možnosti rozvoje nových podnikatelských aktivit v energetickém sektoru, které však zákon podmínil státním souhlasem formou licence udělené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ)**).
V sektoru elektroenergetiky došlo ke vzniku kvalitativně nových subjektů, tzv. lokálních distribučních soustav (LDS). Dominantní část tohoto segmentu představuje původní tzv. závodní energetika (průmyslové subjekty a areály), avšak v souhrnu držitelů licence na distribuci elektrické energie je řada subjektů z jiných oblastí (služby, školy, zemědělství atd.). Motivem vzniku LDS jako podnikatelského subjektu – přesněji PLDS, tj. provozovatel lokální distribuční soustavy – je využití příležitosti k podnikání v energetice v těch případech, kde v důsledku restrukturalizace a změn vlastnických vztahů (privatizace) došlo k rozpadu původního subjektu na řadu organizačních jednotek a jejich následné privatizaci. Provozovatel (správce) elektroenergetického hospodářství (původní závodní energetika) se v nové situaci stává dodavatelem elektřiny nově vzniklým samostatným podnikatelským subjektům a získání licence na distribuci mu podnikatelskou aktivitu umožňuje.
Prakticky to znamená, že zatímco soustavy, které slouží pouze pro zajištění vlastní dodávky elektřiny majitele objektu, mají statut v podstatě výrazně nezměněn, soustavy obsluhující více externích odběratelů se staly nástrojem licencované podnikatelské činnosti se všemi souvisejícími výhodami a nevýhodami distributorů. Toto původně spíše nenápadné opatření, kdy řada držitelů autorizace na distribuci elektřiny podle dříve platné legislativy, automaticky požádala ERÚ o licenci na distribuci elektřiny, se postupně stalo zásadní změnou.
Provozovatelé LDS musejí ve smyslu platné legislativy kromě vlastního provozu LDS (akcentována je spolehlivost a kvalita dodávky elektřiny) naplňovat i řadu činností administrativního charakteru, a to jak směrem k určujícím institucím, tak i směrem k zákazníkům LDS prakticky ve stejném rozsahu jako u tradičních dodavatelů – DS … Distribuční společnosti (REAS).
Na provoz LDS má vliv celá řada faktorů, z nichž některé DS vůbec nezná. Nejvíce ovlivňují provoz LDS vlastnické vztahy a odlišný pohled a zájem o rozvoj oblastí podnikání. Nemalý vliv má i závislost, resp. nezávislost areálu na vnějších dodávkách elektřiny. Reálně ani největší a nejvybavenější LDS nemohou technicky, finančně, personálně konkurovat DS, ale legislativní nároky jsou stejné.
Významným faktorem ovlivňujícím obchodní postavení LDS je postupující liberalizace trhu. Postupně se rozšiřující počet oprávněných zákazníků přímo zapojených v rámci LDS – od 1. 1. 2005 to budou všichni odběratelé kromě domácností – znamená současně pro individuální provozovatele LDS (PLDS) zvýšení možnosti ztráty bonitních zákazníků a jejich přechod ke konkurenci. Teoreticky tak v budoucnu může existovat PLDS, který nebude disponovat žádnou smlouvou na dodávku silové elektřiny a jeho příjmy poplynou pouze z její distribuce v rámci jeho LDS.
PLDS se tak dostává před zásadní rozhodnutí, zda je pro něho z dlouhodobého hlediska výhodné podnikat v oblasti distribuce elektřiny a proto si ponechat licenci nebo tuto licenci ERÚ korektně vrátit a soustředit se na svůj hlavní předmět podnikání. Toto rozhodování mají snazší PLDS, kteří současně disponují také vlastní výrobou elektřiny (a tepla) a ve vztahu ke svým odběratelům mají reálnou konkurenční výhodou, nebo PLDS, kteří z technologických nebo jiných důvodů se prostě LDS vzdát nemohou (a to i v případě, že by distribuce pro externí zákazníky byla nezisková). Podobně jednoduché rozhodnutí mohou mít i velmi malí distributoři, u nichž není zásadním ekonomickým problémem buď předání soustavy jinému subjektu (prodej či pronájem) nebo dodávka ostatním subjektům bez příplatku za distribuci. Ostatní PLDS (v současné době je vydáno skoro 400 licencí na provozování LDS) však z podnikatelského hlediska nemají toto rozhodování jednoduché a musí uvažovat také s tím, že na jejich podnikání v distribuci elektřiny je zaměřeno významné očekávání řady dalších subjektů (odběratelé, státní instituce, bankovní ústavy, majitelé, obchodníci s elektřinou, výrobci zapojení do LDS, provozovatelé DS, vlastní zaměstnanci a dodavatelské firmy).
Než se dospěje ke konečnému rozhodnutí o účelnosti podnikání při distribuci elektřiny, je nanejvýš nutné a prozíravé položit si a korektně zodpovědět několik důležitých otázek s tím, že klást by si je měly i všechny subjekty přímo i nepřímo zúčastněné na provozování LDS.

I. Jaká jsou očekávání odběratelů ze sledované LDS?
Odběratel by neměl chápat vznik LDS (PLDS) a tím i své připojení k jeho síti jako určitou formu diskriminace (a hledat způsoby svého zapojení přímo do sítě regionálního distributora), ale jako konkrétní podnikatelskou výhodu, kterou využije i pro své další investice nebo bude doporučovat dalším spřáteleným podnikatelským subjektům. Z tohoto důvodu musí mít zajištěnu spolehlivou dodávku v požadovaném objemu po celou dobu svého připojení. Tato dodávka by měla být také v odpovídající kvalitě (frekvence, napětí, atd.) a být pořízena za odpovídající cenu. K tomu očekává také kvalitní servisní a konzultační služby a pomoc při eliminaci vlastních technických problémů (daných např. specifickou charakteristikou vlastního odběru) nebo při zásadním investičním rozhodování tak jako tomu bylo často v minulosti, kdy v rámci sledovaného areálu existovala pouze jedna společnost s vlastní závodní energetikou.

II. Jaká jsou očekávání státních autorit usměrňujících provoz LDS?
Mezi tyto státní autority patří Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Energetický regulační úřad (ERÚ) a Státní energetická inspekce (SEI). Na ministerské úrovni jde hlavně o působnost koncepční, týkající se celého energetického hospodářství, ERÚ je garantem nediskriminovaného tržního prostředí při podnikání v energetice, ochráncem zájmů spotřebitelů v síťových oblastech energetiky, kde není možná konkurence. Ve vztahu k LDS jde např. o vydání Pravidel provozování LDS jako vzorového etického kodexu, kontrolu havarijních plánů a zásob, řešení sporů mezi účastníky podnikání v rámci LDS, edice určujících vyhlášek a výnosů apod. Zájem SEI se bude dotýkat hlavně kontroly plnění zákonů a prováděcích vyhlášek, např. při hodnocení hospodárnosti provozu LDS a distribuce elektřiny prostřednictvím sledování úrovně technických ztrát. Kladné hodnocení ze strany těchto subjektů může zajistit snadnější přístup k dotačním finančním fondům a různým grantům.

III. Jaká jsou očekávání bankovních institucí?
Nutnou podmínkou úspěšného podnikání je přístup k výhodným bankovním úvěrům, bez nichž by bylo financování dlouhodobého rozvoje LDS problematické a odkázáno pouze na vlastní omezené zdroje. Bankovní instituce musí vidět podnikání v rámci sledované LDS jako rentabilní s minimálním úvěrovým rizikem. Toho lze dosáhnout také splácením všech stávajících úvěrů v určených termínech a hlavně reálným podnikatelským záměrem.

IV. Jaká jsou očekávání majitelů LDS?
Distribuce elektřiny je konkrétní podnikatelská činnost, která se provádí za účelem zhodnocení vložených finančních prostředků. Aby majitelé (investoři) mohli hodnotit svoji investici do LDS jako výhodnou, musí být nejenom dosahováno požadovaného hospodářského výsledku, ale také vytvořeny objektivní podmínky pro jeho udržení a případně zvýšení v dalším období. Toho lze dosáhnout zvýšením a udržením odpovídajícího počtu bonitních uživatelů LDS, a to jak v rámci stávajících hranic LDS, tak i při jejich rozšíření nebo převzetím správy jiných LDS. To musí být provázeno také eliminací všech neproduktivních nákladů a rozšířením portfolia poskytovaných a adekvátně oceňovaných služeb pro zákazníky.

Poznámka
Klasický podnikatelský přístup k LDS ze strany majitelů je v současné době spíše výjimkou. Důvodem často bývá skutečnost, že hlavní předmět podnikání těchto majitelů je mimo oblast energetiky a podnikání v oblasti LDS je jim zcela cizí a v podstatě málo pochopitelné. Vztah majitelů k LDS může mít tyto formy:
• Majitel a investor LDS je současně majitelem a investorem významné části technologie (např. chemické nebo strojírenské výroby) areálu, který tvoří LDS. Energetika je pro něho v tomto případě jednou z podpůrných činností.Lze očekávat z jeho strany jen malou podporu podnikání v oblasti LDS a velmi omezené investice.
• Závodní energetika se osamostatnila a získala větší či menší nezávislost na majiteli technologie areálu. V tomto případě je částečně možnost přiblížení podmínkám a možnostem podnikání v DS.
• Závodní energetika se osamostatnila a navíc vyčlenila obchod s licencí na obchodování s elektřinou (chování LDS potom záleží na vlastnických a podílových vztazích, které získají majoritu).
• Závodní energetika včetně LDS byla začleněna do útvarů zajišťující tzv. areálové služby (pronájmy budov, ochranu objektů, atd.), zde jakákoliv kontinuita s odborným provozem LDS se pomalu vytrácí a přechází do oblasti poskytování služeb a otázka investic je dosti problematickou.
Pro majitele LDS může být podnikání v distribuci elektřiny zajímavé při přebytku elektřiny v areálu z vlastní výroby, kdy je zájem získat co nejvíce odběratelů jak v LDS, tak i v DS za výhodných podmínek.
V opačném případě, kdy je v areálu deficit je buď snaha zajistit pro všechny odběratele dodávky elektřiny vlastní iniciativou (výstavbou nových výrobních kapacit nebo nákupem elektřiny nebo se v podstatě ostatními odběrateli v areálu významně nezatěžovat a odkázat je na liberalizovaný trh. Druhá varianta je však jen dílčím řešením nepříjemného problému, neboť povinnost zajistit kvalitní dodávku elektřiny všem dodavatelům zůstává (tuto povinnost LDS však někteří majitele těžko chápou).
Vlastníci dále většinou na PLDS požadují zajištění kvalitní distribuce pro vlastní aktivity v areálu a jsou i ochotní do jejich zajištění vložit adekvátní finanční prostředky, ale nejsou ochotni stejné podmínky zajišťovat i pro ostatní uživatele LDS bez jejich finančního přispění.

V. Jaké je očekávání obchodníků s elektřinou podnikajících v rámci sledované LDS?
Naplnění tohoto očekávání sice nemusí být přímo v obchodním zájmu PLDS, ale jakékoliv omezování obchodování v rámci LDS (např. z technických nebo provozních důvodů) by mohlo mít negativní dopad na držení licence LDS a z dlouhodobého hlediska i na jednání potenciálních investorů v daném regionu.

Poznámka
Držení licence na obchodování s elektřinou není vázáno na vlastnictví nějaké LDS nebo její části. Vztah mezi PLDS a externím obchodníkem je problematický, neboť obchodník většinou nechápe, že pro PLDS je obrovským problémem zajistit v krátkém čase instalaci průběhového měření pro nové oprávněné zákazníky (OZ) a zasílání údajů a dat Operátorovi trhu s elektřinou (OTE). Navíc přechod OZ k jinému obchodníkovi často odhalí existující problémy, které byly přehlíženy. Vlastník areálu pak již vůbec nechápe, že má vložit finance do něčeho co pro něho není předmětem podnikání a nepřináší mu žádný zisk.

VI. Jaká jsou očekávání výrobců zapojených do sledované LDS?
Výrobci by podobně jako odběratelé měli svoje zapojení hodnotit jako výhodné a uvažovat o svém rozšíření. PLDS musí zajistit, aby bylo možno realizovat všechny nasmlouvané dodávky silové elektřiny bez technických a provozních omezení a aby technologie výrobny nebyla negativně ovlivňována přechodovými ději z ES. Podobně by měl mít výrobce vedle dodávek silové elektřiny možnost obchodovat i s podpůrnými službami.

VII. Jaká je očekávání spolupracujícího provozovatele regionální DS?
Z pohledu provozovatele distribuční soustavy (REAS) je LDS jedním z řady odběratelů, jejichž spolehlivé zásobování elektřinou musí zajistit. Očekává však, že aktivity LDS nebudou ovlivňovat kvalitu dodávky elektřiny pro další uživatele DS a nebudou vyžadovat další dodatečné investice. Prakticky to znamená důsledné naplňování dohodnutých připojovacích podmínek.

VIII. Jaká jsou očekávání vlastních zaměstnanců LDS?
Pro kvalitní zaměstnance by práce pro PLDS měla být jak dlouhodobým zdrojem adekvátních finančních prostředků, tak i možností zvyšování kvalifikace a pracovní seberealizace. Měli by mít vytvořeny odpovídající pracovní podmínky, zajištěny potřebné pracovní prostředky a bezpečnost práce jako nutné podmínky pro kvalitní pracovní výkon

IX. Jaká jsou očekávání pracovníků potenciálních dodavatelských firem?
Dodavatelské firmy by měly v LDS vidět bonitního a perspektivního obchodního partnera, jemuž stojí za to dodávat produkty a služby za výhodných obchodních podmínek a pro jeho potřeby vyvíjet a implementovat i produkty speciální reagující na specifické problémy daného PLDS

Při všech výše uvedených úvahách je potřebné také zvažovat všechna významná podnikatelská rizika:
• Odchod nebo zánik významných odběratelů.
• Nutnost realizace finančně náročných rozvojových investic v rámci LDS.To vyplývá i z toho, že závodní energetika byla v minulých padesáti letech významně podfinancovaná a s ohledem na tzv. velkou energetiku podceňovaná.
• Živelné katastrofy (povodně).
• Poruchy v ES.
• Existence problémových odběratelů nebo výrobců (technicky nebo obchodně).
• Konkurenční tlaky v oblasti obchodování s elektřinou.
• Výrazně prozákaznické směřování nově připravované legislativy (např. vyhlášky ERÚ č.306).
To všechno ukazuje, že čisté podnikání pouze v distribuci elektřiny bez dalších souvisejících aktivit (např. výroba elektřiny a tepla, obchodování s elektřinou) nebo bez vlastního významného odběratele není jednoduchou otázkou a za současných podmínek nemusí být plně rentabilní. Je však otázkou dalšího vývoje, který bude asi i doprovázen snížením počtu PLDS a vytvářením větších obchodních celků, zda se tato situace z podnikatelského hlediska nezmění.

Nové trendy

Pro naplňování výše uvedených očekávání existuje řada nástrojů a pracovních postupů, které může buď přímo aplikovat PLDS nebo k tomu využívat služeb externích dodavatelských subjektů.
Již v blízké budoucnosti bude nutné v souvislosti s důsledně uplatňovanými legislativními dokumenty (harmonizace s EU) – patří sem i požadavek unbundlingu – aby se i sféra LDS připravila na operativní řešení nových úloh a požadavků. Místo dnešního „jednorežimového“ provozu, který znamená ponechání LDS samu o sobě nebo nanejvýš působení ochran, se bude postupně přecházet k přímému a komplexnímu řízení provozu při více předem připravených nebo i naprosto neočekávaných provozních stavech plynoucích z vyšších nároků i očekávání. (Případně i stavech typu „black out“).
Je zřejmé, že takový proces započne nejdříve u větších a ekonomicky silnějších LDS. To zpětně povede ke kvalitativně i hospodářsky lepším výsledkům při provozování modernizovaných LDS a naopak k znevýhodnění novým požadavkům nepřizpůsobeným LDS.

K nástrojům na podporu podnikání v rámci LDS mj. patří:
• Poskytování podpůrné služby regulace Q pro Provozovatele DS (PDS)
• Využívání nástrojů dispečerského řízení.

Podpůrná služba regulace Q

Obecně může tuto PpS poskytovat PLDS, který současně provozuje vlastní technické prostředky a disponuje dostatečnou regulační rezervou Q (např. generátory nebo rotační kompenzátory) nebo má reálnou možnost řídit činnost těchto prostředků ve vlastnictví některých uživatelů LDS.
Poskytování této služby prakticky znamená vybavit se zařízením s názvem Skupinový regulátor napětí (SRU) podle určeného standardu daného PDS, který také zajistí jeho korektní zapojení do svého regulačního systému tzv. Automatické sekundární regulace napětí (ASRU), v rámci něhož poskytují tuto službu další elektrárny a teplárny zapojené do sledované DS.

Pro PLDS má zapojení do ASRU DS tyto základní výhody:
• Zrušení platby za nedodržení předepsaného účiníku. Tím, že LDS předá své akční členy regulace Q do řízení DS, ztrácí reálnou možnost účiník ovlivňovat. Navíc by to bylo v daném okamžiku kontraproduktivní, neboť ASRU DS využívá dynamicky regulační jalový výkon všech připojených akčních členů s cílem snížení technických ztrát v DS a fluktuace napětí v odběrových uzlech. PLDS má však možnost převzít odpovědnost za účiník svých odběratelů, a to i za dohodnutou úplatu.
• PDS je v okamžiku zapojení SRU LDS do ASRU DS odpovědný také za napěťové poměry v rámci samotné LDS a korektní čerpání regulačního výkonu akčních členů v LDS. Má však k tomu možnost využívat i dalších akčních členů zapojených do DS. Prakticky to znamená, že ASRU DS koordinuje dodávky jalového výkonu v rámci regulované soustavy tak, aby se zvýšila kvalita dodávky elektřiny jak pro uživatele DS, tak i uživatele LDS, a snižuje technické ztráty v rámci obou soustav.
• PLDS získává také efektivní nástroj pro rychlou eliminaci napěťových poklesů v předávacím místě (např. při zapnutí/vypnutí velké elektrické obloukové pece) s DS a tím i omezení nežádoucích dopadů na blízké odběratele DS a i ve vlastní LDS. To by mělo omezit rizika neplnění jak podmínek připojení k DS, tak i kvality dodávky vlastním odběratelům. Prakticky tak slouží jako určitý filtr mezi problémovým odběratelem a DS.
• Finanční přínos za poskytování PpS regulace Q podle podmínek daných aktuálním cenovým rozhodnutím ERÚ (tady je však rizikový aspekt, neboť názor ERÚ na tuto problematiku se postupně vyvíjí a tím se i komplikuje prokazování ekonomické návratnosti vložených investičních prostředků).

Nástroje dispečerského řízení

Tlak na dosažení maximální efektivity při distribuci elektrické energie při požadované kvalitě vyvolá i u provozovatelů lokálních distribučních soustav potřebu disponibility nástrojů pro sledování a optimalizaci provozu elektrosoustavy, identifikaci a snižování ztrát elektrické energie v procesu její distribuce od zdrojů do odběrových bodů, a to při dodržení standardů nepřetržitosti a kvality dodávky. Tento trend je třeba očekávat hlavně u velkých LDS, které již mají dispečerské pracoviště a uvažují o jeho modernizaci. Nově pořizovaný dispečerský systém může zároveň obsahovat funkce řízení nergetického hospodářství jako celku.

Doporučené a ověřené metodologie a prostředky by přitom měly kromě jiného řešit požadavky, které lze charakterizovat v následujících bodech:
• Zajistit v reálném čase automatizované sledování provozního stavu řízené soustavy a vypočítávat parametry charakterizující její provoz z hlediska hospodárnosti, spolehlivosti, kvality a bezpečnosti.
• Co nejpřesněji monitorovat velikost různých typů technických ztrát elektrické energie v provozovaných sítích podle požadavků vyhlášky č. 153 k zákonu 406/2000 Sb. na základě doporučených souborů měření a doplňujících informací, stanovit jejich optimální velikost a navrhnout postupy, jak se tomuto optimu přiblížit s respektováním podmínek bezpečného a spolehlivého provozu.
• Sledovat a vyhodnocovat plnění standardů přerušení dodávky elektrické energie v důsledku poruchových, plánovaných i vynucených výpadků podle požadavků vyhlášky č. 306 ERÚ.

Přehled funkcí moderního systému pro podporu dispečerského řízení DS:
• Grafické uživatelské prostředí systému.
• Editor pro vytváření grafických schémat stanic a sítí vvn, vn i nn a zadávání údajů do databáze k jednotlivým objektům sítí.
• Grafické zobrazení schémat a výstupních sestav na obrazovku, tiskárnu, plotter.
• Ovládání prvků sítě ze schématu, vizualizace provozních veličin.
• Vyhodnocení topologie sítě, analýza propojení prvků na napájecí body, barvení sítí podle napájecího bodu, podle zatížení, ztrát, podle dalších kritérií stanovených uživatelem, vyznačení speciálních stavů (bez napětí, uzemněno, práce, porucha, apod.).
• Archivace schémat a stavů s možností vyvolání snímku z archivu a jeho analýzy.
• Tvorba dokumentace provozu sítě a dispečerských dokumentů.
• Výpočetní síťový model sítě vvn/vn/nn – verze off-line s možností simulovat různé provozní stavy sítě, odběrů a zdrojů.
• Výpočetní model on-line s verifikací a estimací stavu.
• Programy pro odhad neměřených odběrů a výpočty chodu sítě.
• Program pro výpočty, sledování a analýzu technických ztrát.
• Návrh optimální konfigurace sítě a provozního režimu z hlediska minimalizace ztrát.
• Program pro výpočet kapacitních proudů.
• Program pro výpočty zkratových poměrů podle příslušných norem.
• Simulace vlivu manipulací na provozní stav a kontrola splnění síťových omezení.
• Kontrola odolnosti stavů vůči výpadkům, simulace vlivu výpadku.
• Sledování a vyhodnocování poruch a výpadků dodávky.
• Tvorba pracovních programů a manipulačních rozpisů pro údržbové a revizní práce.
• Návrh náhradního napájení v případě poruchy nebo práce v síti.

Praktické výhody nasazení moderního systému pro podporu dispečerského řízení

Systém svými zobrazovacími, evidenčními, výpočetními a konzultačními funkcemi umožní:
• Získat okamžitý přehled o stavu řízené soustavy v grafickém uživatelském prostředí (schéma sítě a stanic) s komfortní vizualizací a ovládáním.
• Zajistit kontrolu provozních stavů z hlediska dodržení zadaných omezujících podmínek, eliminaci možného přetížení a jiných nepříznivých stavů.
• Provádět optimalizaci provozu soustavy, minimalizaci ztrát, hledání optimálního zapojení a optimálního provozního režimu.
• Podporovat rozhodování dispečera a dalších pracovníků plánování a řízení provozu elektrosoustavy o variantách provozu a řešení aktuálních provozních stavů, s možností simulace těchto stavů na počítači před vlastním rozhodnutím.
• Poskytnout podporu při tvorbě plánů obnovy a obrany, návrhy postupů náhradního napájení při výpadku prvku soustavy i provádění analýz spolehlivosti dodávky.
• Zvýšit efektivitu plánování provozu sítě s využitím výpočetních funkcí systému a modulů pro přípravu programu prací a manipulačních rozpisů.
• Retrospektivní analýzu provozních stavů uložených v archivu systému.

Významné jsou přínosy systému v oblasti analýzy ztrát:
• Automatický výpočet a archivace skutečných přenosových ztrát činného výkonu a energie sledováním reálného provozu distribuční soustavy (vvn, vn).
• Zpřesnění odhadů přenosových ztrát v soustavách nn.
• Prezentace vypočtených ztrát v různém časovém i věcném členění (za období, za napěťovou úroveň, za napájecí oblast; po hodinách, dnech, měsících a rocích) uživatelům na různých pracovištích podniku.
• Vytváření výstupů pro potřeby vykazování velikosti ztrát Energetickému regulačnímu úřadu.
• Analýza skutečných ztrát z různých hledisek (časové a regionální porovnávání, srovnání s doporučenými mezními hodnotami apod.).
• Výpočet optimálních hodnot přenosových ztrát dosažitelných v distribuční síti metodami řízení napětí a optimalizace zapojení.
• Studie vlivu projektových variant rozvoje a rekonstrukce sítí na přenosové ztráty a porovnávání jednotlivých variant z tohoto hlediska.
• Návrh opatření k dosažení optimálních hodnot ztrát a kontrola jejich proveditelnosti v soustavě.

Monitorovací informační systém NETAN-LDS z produkce EGÚ Praha Engineering, a.s. představuje možnost racionálního řešení uvedených požadavků při rozumných nákladech a s dlouhodobým poskytováním přidružených služeb, jako je servis, upgrade a přizpůsobování softwaru změnám v legislativě. NETAN-LDS je aplikace na platformě Windows 2000/XP, využívající standardní databázi Oracle nebo MS SQL Server, případně MS Access. Realizace je možná na samostatném počítači nebo na lokální síti PC s možností připojení k podnikové informační síti a sdílení dat s jinými útvary podniku. Soubor dodávaných funkcí může být omezen nebo i rozšířen podle potřeby a požadavků objednatele.

Závěr

PLDS je v přímé vazbě s řadou subjektů, jejichž podnikatelskou aktivitu přímo nebo nepřímo ovlivňuje a naopak. Přitom se jedná také o subjekty, s nimiž PLDS není v žádném obchodním vztahu (např. odběratelé z DS). Z tohoto důvodu by PLDS měl seriozně zvážit, zda je schopen a ochoten dlouhodobě korektně naplňovat očekávání všech těchto subjektů, nebo tuto povinnost předá někomu jinému, kdo je pro tuto aktivitu lépe vybaven (PDS, jiný PLDS nebo jiný specializovaný subjekt).
Nejvíce problematickým je stav, kdy jsou tato očekávání částečně ignorována (např. s ohledem na malý rozsah LDS, nedostatek finančních prostředků, malé podnikatelské atraktivnosti nebo očekávání rychlého legislativního návratu k minulému stavu) a přitom je licencovaná LDS dále provozována a jsou inkasovány distribuční poplatky. Je asi jen otázkou času (v závislosti na aktuálním technickém stavu LDS a její konkrétní struktuře), kdy se nenaplněné očekávání ostatních subjektů stane zdrojem nepříjemných problémů.

*) …Poznámka: V současné době probíhá proces novelizace energetické legislativy v rámci harmonizace s aktualizovanými dokumenty EU.
**) …Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 154/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích


Ing. Richard Habrych, Ing. Jiří Krupka, Ing. Jaromír Beran, CSc. • EGÚ Praha Engineering, a.s.




Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.