Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

2. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Rozhovor s Ing. Martinem Pecinou, MBA, náměstkem ministra MPO


Měl jste při svém nástupu na pozice náměstka ministra nějaké zkušenosti z oboru energetiky?
Zkušenosti z energetiky jsem měl poměrně malé. Pracoval jsem zhruba 7 let v Hutním projektu, který se specializoval na hutnictví, konkrétně koksárenství. Byl jsem tedy zaměřen především na tyto obory a k energetice jsem přirozeně měl určitý vztah. Mimo jiné jsme měli také divizi, která vznikla z bývalého Energoprojektu Ostrava. Realizovali jsme i energetické projekty, ale ne tak velkého rozsahu.
Na MPO jsem byl přijat jako náměstek řídící sekci hornictví, hutnictví a energetiky.

Jak se člověk stane náměstkem ministra?
Stalo se to tak, že tehdejší ministr pan Rusnok hledal náhradu za pana Kubelku. Dostal několik doporučení a z kandidátů si vybral mě.

Musel jste vyvíjet nějaké aktivity, aby jste svůj post udržel i v současné „nové“ vládě?
Nejsem si jist, zda-li na své pozici náměstka setrvám i nadále, vzhledem k tomu, že výměny na těchto pozicích teprve začínají probíhat. Všichni náměstci jsou zatím na svých pozicích a někteří jsou postupně odvoláváni, ani mé místo není samozřejmě jisté. Nicméně věřím tomu, že na svém postu zůstanu i nadále. Průměrná životnost v křesle náměstka je zhruba 1,5 roku a já jsem zde již rok a sedm měsíců, tudíž lze říci, že přesluhuji. S tímto místem je spojena řada mediálních problémů viz např. Temelín, hutě, doly, limity těžby a ekologie. Já se snažím svou práci dělat nejlépe jak umím a jak mohu. Přestože jsem členem Sociální Demokracie, nejsem politik. Jsem pouze řadový člen na základní úrovni, nezastávám žádné funkce a v dohledné době se nehodlám stát poslancem nebo senátorem. Pokud přijde na mou pozici jiný náměstek, svou práci mu v klidu předám a budu se živit tak, jak jsem se živil než jsem do funkce nastoupil. To znamená, že se budu snažit uchytit v soukromé sféře. Vrátím-li se k Vaší otázce, nepodnikl jsem žádné kroky, kterými bych si měl zajistit svou stávající pozici náměstka. Ani mě nenapadá, jaké kroky bych mohl učinit. Mojí vizitkou je má práce a tu se snažím dělat poctivě a svědomitě.

Vidíte rozdíl mezi prací v soukromém sektoru a státní institucí?
V obou sektorech jsou věci zcela neporovnatelné. Přesto, že jsem státní úředník, vystupuji trochu jinak než bývá zvykem. Je to dáno tím, že nejsem typický státní úředník nebo politik. Pokud by mi šlo o to, být v křesle náměstka za každou cenu, nevyjadřoval bych se k otázkám např. Temelína tak jak se vyjadřuji. V soukromém sektoru jsem byl motivován tím, aby firma prosperovala a fungovala, dnes jsem motivován zájmem o prosperitu České republiky. Oponuji lidem, kteří podle mého názoru dělají věci směřující k tomu, aby Česká republika nefungovala. Mé chování se tedy odlišuje od ostatních státních úředníků, protože mám jinou motivaci.

Takže Vy svá rozhodnutí nepodřizujete cílům politickým, ale potřebám České republiky tak jak Vy je cítíte aktuální a správné?
Asi politicky nejschůdnější, pokud bych se nechtěl někomu znelíbit, by bylo říci, že jaderná energetika a další rozvoj Temelína je otázkou privátních subjektů a Státního úřadu jaderné bezpečnosti a my s tím nemůžeme nic dělat. Když vidím, jaké silné tlaky jsou proti České jaderné energetice, a to jak zevnitř tak zvenčí, cítím potřebu jasně deklarovat postoj českého státu. Proto neváhám vyjadřovat se k dané problematice jasně a srozumitelně v tuzemsku i na mezinárodním fóru. Nemám žádný problém otevřeně deklarovat svůj postoj v Bruselu či kolegům z Rakouska. Přestože, právě díky tomu je můj mediální obraz částečně zdeformován a mnoho lidí mi řeklo, že mi neleží na srdci zdraví našich dětí a prosperita České republiky. Není to pravda. Vždy je pro mě na prvním místě zájem našeho státu.

Pokud se chcete vyjádřit k ožehavým otázkám, např. jaderné energetiky, musíte svůj názor konzultovat s politickou stranou, případně s ministrem?
Od úrovně náměstka ministra, tedy pan ministr a jeho náměstci, máme právo vyjadřovat své názory před médii přímo. U určitých citlivých otázek a témat, u kterých cítím já osobně potřebu konzultovat je s panem ministrem, je konzultuji. Na druhou stranu jsou témata, o kterých se rozhoduji zcela individuálně. Nelze ani technicky se vším chodit za ministrem, jeho pozice je spíše globální.

Jaké je Vaše soukromí? Máte rodinu a děti?
Mám dvě děti. Přes týden jsem v Praze a na víkendy jezdím domů. Bydlíme v rodinném domě nedaleko od Frýdku Místku. Ten jsem nabyl tři roky před nástupem do funkce.

Pokud uvažujete ve Vašem rodinném domě např. o vytápění, podle jakých indicií se rozhodujete?
Když jsem dům v roce 1999 kupoval, byl v něm kotel na hnědé uhlí, jelikož vesnice není plynofikována. Já jsem si na zahradu nechal instalovat zásobník s propan-butanem, ale vzhledem ke stále se zvyšující ceně plynu jsem posléze zvolil kombinovanou cestu. V současné době využívám takzvaný trivalentní zdroj tepla. Mám na domě šest slunečních kolektorů s účinnou plochou zhruba 11 m2 a kotel na biomasu, ve kterém topím dřevem, nebo dřevěnými briketami. V současné době jsou trochu problémy s cenou briket, takže letos ještě zavedu přitápění elektřinou. V letních měsících mám teplou vodu ze slunečních kolektorů a přebytečné teplo využívám i k vyhřívání bazénu. Přes zimu mají kolektory zanedbatelný výkon, takže topím hlavně dřevem a dřevěnými briketami. Ceny propan butanu jsou v současné době extrémně vysoké, proto jej k vytápění používám pouze nouzově. Volba způsobu vytápění je vždy individuální, především podle místních možností.

Tedy ani Vy, ve své pozici a svým rozhledem nevíte, která energie je nejlevnější a nejvýhodnější?
Zcela jistě ne. Domnívám se, že perspektivní je elektrická energie. Bohužel, ještě stále je v některých lokalitách problém se stabilitou a dostatečným dimenzováním sítě. Elektrické vytápění je tedy zatím trochu problém, který však není neřešitelný. S výhledem do budoucna má elektřina lepší předpoklad držet svou cenu stabilněji, než zemní plyn. Není závislá na importu z okolního světa a jsme schopni si ji v dostatečném množství vyrábět sami.

Váš člověk, pan Fiřt, přebírá po panu Brychtovi vedení ERÚ. Slibujete si od této změny nějaká pozitiva? Např., že se nebude dramaticky zdražovat energie? Budete na pana Fiřta nějakým způsobem působit a snažit se ovlivnit jeho rozhodnutí, aby držel zisky distribučních společností na minimu?
Budu se zcela jistě snažit s panem Fiřtem spolupracovat na legislativě, protože spolupráce s panem Brychtou v této oblasti dost vázla. To, co by měl regulátor podle mého názoru dělat kromě ochrany spotřebitele, což je jeden z jeho hlavních úkolů a nemyslím si, že jej pan Brychta plnil zrovna špatně, je především zajišťování dlouhodobé stability cen energií. Nepřipadá mi vhodné, aby se ceny elektřiny čtyři roky nehýbaly vůbec a pak se jednorázově zvýšily o desítky procent. Stejně tak mi nepřipadají správné tak obrovské rozdíly cen tepla v jednotlivých částech republiky. A to jen proto, že někde je zařízení staré a proto uznatelné náklady jsou nízké a jinde je nové a jsou velké odpisy. To samozřejmě vede k tomu, že teplárna, která dosluhuje a bude potřebovat další investice, zvýší náhle ceny tepla. Měla by tedy být dána maximální hladina, o kolik mohou ceny za dané období stoupnout. Nicméně případ od případu se budou vždy ceny lišit. Problém je především ve způsobu regulace. Regulace by se měla řídit trochu jiným principem. Aby ti, kteří mají nízké náklady, protože mají staré zařízení, mohli tvořit dostatečné zisky za účelem budoucích investic. Jde o to, aby ceny energií byly dostatečně včas předvídatelné a byla vždy na pět let jasná pravidla. Nejdůležitější důvod, proč jsme vládě navrhli odvolání pana Brychty bylo, že pravidla jasná nebyla. Pro další regulační období, které začíná 1. ledna příštího roku ještě stále neznáme regulační principy. U elektřiny a plynu je vytvoříme rychle, ale u tepla je to mnohem složitější.
Zisk distribučních společností musí být přiměřený. Nesmí být příliš velký a ani ne příliš malý. Pokud se bavíme o tom, zda-li má mít distribuční společnost zisk 5 nebo 10 %, v konečné ceně energie se tento fakt projeví zanedbatelně. Proto ve výši zisku distribučních společností nehledejme nic podstatného.
Mohu konstatovat, že výkyvy v cenách energie nebudou nijak dramatické a již vůbec ne takové, jak se píše v některých médiích. Dočetl jsem se, že ČEZ, přestože má několik miliard zisku, chce zdražovat o 15 až 20 %. Ve skutečnosti ČEZ hovoří o zvyšování neregulované části cen, kde má určitý prostor. To i s ohledem na to, že jeho konkurence ceny zvyšuje. Stát reguluje pouze tam, kde existuje přirozený monopol, tzn. distribuci, přenos a ceny pro chráněné zákazníky. V regulované oblasti by cena měla růst každý rok v závislosti na růstu mezd a inflaci. Tento růst by neměl překračovat několik málo procent ročně.

Pokud se vrátím k odvolání pana Brychty, jako hlavní důvod byl uváděn jeho laxní přístup k vytváření pravidel pro další regulační období. Byl to ten hlavní důvod?
Teď vznikají pravidla, jakým způsobem se budou dělat cenové výměry a dalších 5 let se budou tyto pravidla aplikovat. Jsme ve stavu, kdy máme konec srpna. K 30. listopadu mají vyjít první cenové výměry a my nevíme, zda budeme do cen zahrnovat mzdy nebo budeme navyšovat cenu distribučních služeb podle růstu mezd nebo podle růstu cen průmyslových výrobků atd. Prostě základní principy nejsou jasné.

Za tuto situaci patrně sám pan Brychta nemůže, přípravu pravidel mají za úkol jeho podřízení.
Za to mohl osobně pan Brychta. Jeho podřízení připravovali řadu návrhů i v konzultaci s námi a pan Brychta potom osobně zasílal dopisy na legislativní radu vlády a na vládu, jak s tím nesouhlasí a jaké mu to bude dělat problémy. Přitom s jeho podřízenými to již bylo prodiskutováno a byly přijaty kompromisy. Brychtovi podřízení dohodli s účastníky trhu jistá pravidla a pan Brychta potom přišel a řekl, že tak to nebude a že to bude jinak. Jednání probíhala do nekonečna, znovu a znovu bez vidiny reálného výsledku.

Proč jste zvolili na post předsedy ERÚ pana Fiřta? Jistě se nabízelo více vhodných kandidátů, např. pan Němeček a další.
Já jsem panu ministrovi navrhl pana Fiřta. Myslím si, že pan Němeček je velice perspektivní člověk na úřadu regulátora a já si ho odborně velice vážím. Na druhou stranu vím, že pan Fiřt má výbornou manažerskou praxi a je vyzrálejší člověk. Myslím si, že toto místo si více zaslouží osobnost, která má určitou stabilitu a je více schopna odolávat silným lobistickým tlakům, které se v této oblasti vyskytují.

Máte nějaké informace co bude s panem Brychtou po jeho odvolání z funkce předsedy?
Přesně nevím. Po odvolání z funkce předsedy se stává řadovým zaměstnancem ERÚ a nějak se bude muset s panem Fiřtem domluvit.

Teď se zeptám na ČEPS a ČEZ. V obou společnostech má stát významný podíl. Především ČEZ se dá označit, za slepici, která snáší zlatá vejce a nabízí se otázka, zda není výhodnější získávat prostředky každý rok ze zisku této společnosti, který je mimochodem dobře regulovatelný, a neprodávat podíl v ČEZ, přestože by se jednorázově jednalo o velice zajímavé finanční prostředky.
Pokud jde o ČEPS, stát zkonsolidoval vlastnictví a jakmile dojde k převodu akcií mezi ČEZ a státem, bude vlastnit 100 % ČEPS. To chceme zachovat. Co se týká 67 % státního podílu v ČEZu, jsem si jist, a dokonce i pan premiér to prohlásil v parlamentu když žádal o důvěru, že celý tento balík 67 % bude použit jako základ důchodové reformy. To bylo na náš popud. My jsme se nikdy netajili tím, že bychom chtěli zachovat celý podíl v ČEZ, tzn. neprodávat ani část 67% balíku akcií a pokud možno ještě nějakým legislativním opatřením dosáhnout toho, aby nebylo možné ČEZ v dohledné budoucnosti privatizovat. S ohledem, např. na demografický problém našeho národa, chceme využít výnosy z ČEZ k posílení důchodového systému. Samozřejmě, snaha ministerstva financí je maximalizovat zisk a minimalizovat státní deficit.

Může se lehce stát, že tato myšlenka bude platná po dobu působení této vlády, tedy zhruba necelé dva roky a poté nová vláda situaci kolem ČEZ zcela změní. Jak to vidíte Vy?
Samozřejmě stát se to může. Já nejsem politik a nesnažím se nikomu podsouvat žádné myšlenky. Lidé, kteří se pokusili zlikvidovat českou energetiku v 90. letech, ti, kteří ji rozštěpili, atomizovali a dokonce chtěli rozdělit samotný ČEZ na jednotlivé elektrárny, tito lidé se o to mohou pokusit kdykoliv znovu. Tehdy skutečně došlo k velkým škodám v české energetice. Právě proto bychom tomu chtěli zabránit legislativním opatřením, aby ČEZ ze zákona zůstal majetkem státu jako základ důchodové reformy.

Když byl odvolán bývalý generální ředitel ČEZ pan Míl, říkalo se, že hlavním důvodem byla jeho snaha expandovat do zahraničí. Jak se dnes ukazuje asi to nebyl ten hlavní důvod, protože současný generální ředitel pan Roman v expanzi úspěšně pokračuje a to i s Vaší podporou. Jaký byl tedy opravdový důvod pro odvolání pan Míla?
Já jsem to říkal několikrát. Expanze společnosti ČEZ nebyla důvodem jeho odvolání. V současné době s panem Mílem i panem Romanem jezdím na Slovensko a do Bulharska, snažím se tam udržovat co nejlepší vztahy, protože tento strategický krok expanze je v souladu se státní politikou. Naopak teď se snaha o expanzi pod vedením pana Romana ještě zintenzívnila. Dále se říkalo, že pan Míl byl odvolán kvůli privatizaci Severočeských dolů a že to byla naše záminka pro jeho odvolání, ale já tvrdím pořád to samé: pan Míl byl výborný manažer a pro ČEZ udělal mnoho pozitivního. Bohužel vázla zásadním způsobem komunikace mezi panem Mílem a dozorčí radou společnosti. Není možné, aby jakýkoliv generální ředitel hovořil se zástupcem vlastníka, což dozorčí rada je, takovým způsobem, jakým to pan Míl dělal. V oblastech, které považujeme za důležité, nařizujeme v souladu se stanovami společnosti výkonnému managementu co má dělat. Je pravdou, že v zásadních strategických směrech jsme se od pana Míla nelišili. Pan Míl s námi v poslední době již velmi těžko komunikoval a vznikali osobní animozity. My jsme dlouhodobě nebyli spokojeni s přípravou podkladů pro zásadní rozhodnutí, která jsme měli podle stanov přijímat. To bylo v době, kdy se podávala přihláška do soutěže o Severočeské doly a pan Míl připravil materiál na základě něhož jsme měli vyslovit předběžný souhlas či nesouhlas se vstupem do soutěže. Pan Míl nám připravil jeden papír A4, kde bylo napsané, jak je to pro ČEZ hrozně důležité a nebyly tam žádné důležité fakta pro naše rozhodnutí. Tyto problémy se nevyskytly jednou nebo dvakrát, ale táhlo se to celý rok a tak to vyvrcholilo tím, že jsme pana Míla odvolali. V zásadě já i většina členů dozorčí rady jsme považovali pana Míla za dobrého manažera a myslím si, že směr, který dal ČEZ byl dobrý a ČEZ v tom dnes pokračuje. Problém je v tom, že pokud vede manager podnik se stání účastí, tak si nemůže myslet, že je jeho vlastník. Často se to ovšem stává a proto se říká, že stát je špatný vlastník. V tomto případě jsme my ukázali, že ne vždy tomu tak je. Takzvané slabé vlastnictví státu mnohdy spočívá v tom, že se všichni bojí mediální vlny, která při řešení určitého problému nastane. V okamžiku, kdy se prodal Transgas a německý vlastník odvolal generální ředitelku paní Vitáskovou, nikdo nediskutoval o tom, že byla dobrá manažerka a že pro Transgas toho mnoho udělala. Prostě přišel vlastník a řekl, že ji tam nechce a všem to připadalo normální a nikdo se nad tím nepozastavoval. Jakmile to samé v případě pana Míla udělal stát, spustila se obrovská kampaň o zasahování státu do podnikání úspěšné společnosti. Nikdo si neuvědomuje, že i stát je vlastník a může dělat zásadní rozhodnutí.

Jaké máte koníčky, mimo práce?
Hrával jsem šachy na poměrně slušné úrovni, bohužel dnes již to pro nedostatek času není tak dobré. Dnes si chodím večer zacvičit do fitcentra. Jinak je to celkově s mými koníčky slabší. Pokud přijedu domů, starám se o dům a zahradu, nebo si hraji s dětmi.

Z čeho se především skládá Váš pracovní čas?
To je různé. Například přes prázdniny je to volnější a člověk má více času na koncepční práci, na kterou v pracovně vypjatých situacích není čas. Od 1.1. 2005 budu mít pod sebou sekci energetiky, do té doby jsem neřídil přímo žádnou vlastní sekci. Jenom jsem na ně dohlížel a spíše jsem byl pověřován zastupováním pana ministra, který má spoustu oficiálních povinností. Velice často se zúčastňuji návštěv průmyslových podniků, zahajování výstav, konferencí a hlavně důležitých akcí na mezinárodní úrovni. Co se týká energetiky, jezdím na ministeriály a v neposlední řadě se účastním rad v Bruselu. Mezi mé významné úkoly patří jezdit s partnery na obchodní mise, které jsou důležité pro podporu českého exportu. Co se týče práce přímo zde na ministerstvu, musím kontrolovat a podepisovat nejrůznější materiály, které vypracovávají pracovníci jednotlivých sekcí. Některé pouze podepisuji a ty důležitější musím podrobně prostudovat. Jak již jsem zmiňoval, je to také příprava koncepčních materiálů, které vznikají na úrovni náměstka, například energetická politika. V současné době je to průmyslová politika. Ta se teď dostává do fáze realizovatelnosti a myslím si, že brzo vystoupíme s jejími hlavními principy. V neposlední řadě přijímám návštěvy z řad firem, poslanců a konfrontujeme jednotlivé názory. Je pro mne důležité komunikovat s veřejností.

Co považujete v oblasti energetiky za Vaši dobře odvedenou práci a co se Vám naopak podle Vás nepovedlo?
Já si myslím, že energetická politika se nám povedla a je to věc, kde jsme po dlouhé době jasně a srozumitelně deklarovali co si myslíme, že je pro ČR do budoucna důležité. Není to dokument, kde se říká, že se musíme rozvíjet a být efektivní a mít se dobře, protože to všichni víme, ale říkáme jasně, jak si to představujeme a které zdroje bychom měli preferovat. To, že se nám to podařilo prosadit, považuji za velký úspěch. Lobby proti této verzi energetické politiky byli silné a nebylo to jednoduché. To co se nám nepodařilo, je najít společnou řeč s lidmi, kteří hovoří o tom, že chtějí chránit životní prostředí. Podle našeho názoru dělají spíše vše pro to, aby životní prostředí poškozovali. S nimi patrně nikdy nebudeme schopni nalézt společnou řeč. Jako příklad, který se nás v oblasti energetiky netýká, jsou jezy na Labi. Víme, že lodní doprava je nejekologičtější, je rozvinutá a funguje. Tím, že by se postavilo několik nových jezů, by se mohla dále rozšiřovat a přírodě by se odlehčilo od silniční dopravy. Přesto se najdou lidé, kteří se zaštitují ochranou životního prostředí a nejsou ochotni pochopit ekologický význam těch několika jezů a rozšíření lodní dopravy. Za svůj neúspěch považuji, že jsem byl třetí v soutěži ropák roku. Snažil jsem se, ale pan Šling s panem Foltynou mne jasným způsobem předstihli. Jsem rád, když mne tito tzv. ekologové považují za svého nepřítele, protože oni opravdu nedělají nic dobrého pro náš stát, ale spíše pomáhají prosazovat lobby určitých podnikatelských subjektů. A co považuji za velkou tragédii pro ČR je to, že parlamentem prošla Arhusská úmluva. My teď budeme na principech této úmluvy stavět, jenže tyto principy jsou zrůdné samy ze své podstaty. Účast veřejnosti při výstavbě nových energetických zařízení vypadá líbivě, ale ty důsledky, které dnes a denně zažíváme, jsou katastrofické. V podstatě firmy, které zde chtějí seriózně investovat, se stávají rukojmí. Nikoliv veřejnosti, ale organizací, které se specializují na to, že se zúčastňují výběrových řízení byť s danou problematikou nemají nic společného a poté, nějakým způsobem s vážným investorem licitují, co za to, když odstoupí. To považuji za hrůznou věc a o to hrůznější je, že evropských zemí, které se k této stupidní úmluvě přihlásili, je málo a my jsme bohužel mezi tím málem. Nemám nic proti účasti veřejnosti na věcech veřejných, ale musí to být veřejnost, která má k dané problematice nějaký vztah. Bohužel veřejností je u nás každý, kdo si založí nějaké sdružení. Zkusme se třeba zamyslet nad tím, z čeho je financována aktivita lidí, kteří prosazují co nejmenší alokace povolenek CO2 pro ČR při obchodování s emisemi. Obchodování s emisemi je založeno na Kyotském protokolu. Toto obchodování je založeno na tom, že vlády budou tlačit na firmy, aby snižovaly emise. To má jisté racionální jádro a děje se tak od roku 1990. My se dneska tváříme, že to, co jsme do současné doby udělali, se nepočítá, že jsme ještě dnes v nějakém propadu, který doháníme a musíme dohánět mnohem rychleji než západoevropské státy, abychom se jim vyrovnali.A státy, které od roku 1990 zvyšují těžbu uhlí, jako je např. Německo, emitují více, než jim umožňuje Kyotský protokol a my jim teď budeme platit za to, že se rozvíjíme. To se mi zdá jako odchylka od původního smyslu a logiky Kyotského protokolu. My jsme hluboko pod Kyotským protokolem, tak pokud má mít obchodování nějaký smysl, tak ti, kdo produkují více emisí, musí platit nám, a ne opačně. Já se ptám, kdo financuje lidi a organizace, které se za každou cenu snaží, abychom měli alokace co nejnižší a vykládají, že je to kvůli zdraví našich dětí a životnímu prostředí. Alokace v současné době nemají nic společného s životním prostředím. Alokace jsou problém který rozhodne, jakým způsobem se rozdělí peníze mezi západní a východní Evropou. Naprostá většina států se snaží alokace maximalizovat.
My jsme do zákona prosadili myšlenku, že to co firmy získají na alokacích, tak to musí použít na environmentální opatření. To je solidní myšlenka, se kterou přišlo MŽP a my jsme ji podpořili. Ale tím, že chtějí snižovat alokace, se zasazují o to, že firmy žádné peníze mít nebudou a tudíž ani nebudou investovat do životního prostředí. Čím víc alokací, tím víc peněz budou mít firmy, aby stavěli čistírny odpadních vod, prováděli odsíření, hermetizace a ekologizaci výroby. Tyto snahy minimalizovat alokace nemají s životním prostředím nic společného, to je pouze lumpárna. A ptám se, kdo to platí? Pravděpodobně jsou to firmy ze západní Evropy, které mají snahu alokovat náš přebytek a pak nám jej zpět prodávat.

Kdy bude uveden v platnost zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie?
Teď je v parlamentu, někdy od prosince, kdy byl schválen vládou. Čekalo se na energetický zákon, protože poslanci chtěli oba zákony projednávat současně. Další krok je na hospodářském výboru a doufáme, že v brzké době projde druhým i třetím čtením. U tohoto zákona došlo k tomu, že s předlohou, kterou jsme dělali společně s MŽP byla nespokojenost ze všech stran a pan poslanec Vojíř přišel s komplexním pozměňovacím návrhem. Ten je jakýmsi kompromisem a my se k němu připojíme.

Vyplývají z Energetického zákona a Zákona o podpoře OZE nějaké zásadní změny oproti stávajícímu stavu?
U Energetického zákona jde o posun liberalizace trhu s elektřinou a hlavně s plynem. Zákon v podstatě stanovuje nové podmínky podle direktivy EU. Co se týká zákona o podpoře OZE, tam je nejdůležitější, že podpora, která v současné době nějakým způsobem funguje spíše na základě sekundární legislativy, bude kodifikována v zákoně a budou určena jasná pravidla. To je určitá stabilita a jistota pro budoucí investory. Zákon bude nastaven tak, aby podpora v čase klesala tak, jak to žádá evropská směrnice. V současné době je podpora OZE značná, ale do budoucna bude menší a menší. Některé obnovitelné zdroje se patrně dostanou na konkurenceschopnou úroveň a ty, které se nestanou konkurenceschopné tradičním zdrojům energie přestanou být podporovány a zaniknou.

Jak se díváte na problematiku spalování biomasy společně s uhlím?
Musím konstatovat, že spalování biomasy oproti spalování uhlí podporujeme z několika důvodů. Chceme pomoci zemědělcům a hlavně, chceme snížit emise CO2.
Z mého pohledu jednoznačně tvrdím, že spoluspalování biomasy s uhlím má stejný efekt jako spalování biomasy samotné. A to jak z hlediska zemědělců tak z hlediska CO2. Pokud se týká efektivity, je tento proces spoluspalování mnohem efektivnější. Na druhou stranu, tak jak to ERÚ zavedl, citelně ovlivnil trh s odpadní biomasou. My chceme, aby tomu bylo jinak a je to definováno i v pozměňovacím návrhu zákona, kde je jasně řečeno, že budeme podporovat spoluspalování biomasy s uhlím, ale pouze u pěstované biomasy. Pokud někdo bude pěstovat šťovík nebo bolševník, není problém jej spalovat společně s uhlím. Dřevní odpad, slámu a jinou odpadní biomasu, kterou lze využít pro vytápění rodinných domů nebo výrobu ekologických výrobků, není správné vozit do elektráren a tam spalovat v kotlích. Není důvod, aby za spalování odpadní biomasy ČEZ nebo kdokoliv jiný inkasoval peníze. Toto se tedy musí oddělit. Pro pěstovanou biomasu podpora ano a to i při spalování biomasy s uhlím, ale to co není cíleně pěstováno je odpad a u toho nemůže být podpora při výrobě elektřiny tak velká.

Je reálné, abychom dosáhli požadovaného poměru výroby energie z obnovitelných a tradičních zdrojů, jak to žádá EU?
8 % je pouze indikativní cíl, a to bych chtěl vysvětlit. Těchto 8 % je světlo na konci tunelu, kterého bychom měli dosáhnout. Pro dosažení tohoto cíle musíme učinit všechna potřebná opatření a my je také učiníme, abychom těchto 8 % v roce 2010 dosáhli. To že jich dosáhneme je možné, ale velmi málo pravděpodobné. Byli bychom také možná jediná evropská země, které by svého indikativního cíle dosáhla. Pokud tohoto indikativního cíle nedosáhneme, nikdo nás nebude kárat ani trestat. Když jsem hovořil s ostatními náměstky pro energetiku v EU, tak pouze 2 nebo 3 konstatovali, že je možné, že indikativních cílů dosáhnou. Ostatní již dnes vědí, že do roku 2010 toho nedosáhnou, protože času je již hodně málo. Všichni dnes spoléhají především na vodu a biomasu. Větrná energetika je dnes v hluboké krizi a v úvahu ještě přichází v některých oblastech geotermální energie. Dosáhnout 8 % se dnes jeví mimo technickou realitu, ale my uděláme vše pro dosažení tohoto cíle. Ovšem musí to být za rozumných podmínek.

Je nějakým způsobem ošetřeno, aby si distribuční společnosti a obchodní společnosti vzniklé z dnešních REAS nemohli vypomáhat?
Za tímto účelem je realizován tzv. unbundling, který zajišťuje právní oddělení distribuce od obchodu s elektřinou Není možné aby jedna společnost, která pracuje s regulovanými cenami dotovala druhou společnost, která je na tržních principech. Trh funguje a bude fungovat, protože ČEZ na trh dodává 65 % spotřeby energie a ostatních 35 % energie dodávají konkurenční subjekty. Zákazník si může vybírat. Pokud tedy velký odběratel elektrické energie chce nakupovat od jiného subjektu než je ČEZ, má možnost dovézt elektřinu ze zahraničí, nebo ji koupit od jiného dodavatele v ČR. Pro velké firmy trh již skutečně funguje a firmy mají možnost volby.

Je každoroční zdražování energií nikdy nekončící proces?
Zdražování energií je především o vzniklých nákladech, není to jen o ceně samotné energie. Proto, pokud bude každý rok docházet k zvyšování mezd a inflaci, budou stále stoupat ceny energií. Důležité je, aby toto zvyšování bylo pozvolné a předvídatelné. Věřím, že tento předpoklad úspěšně naplní činnost ERÚ.

Jaké jsou Vaše další cíle ve funkci náměstka?
Rád bych dokončil průmyslovou politiku, myslím si, že je to velmi důležitá věc pro ČR. Dále budu rád, pokud se do života reálně uvede energetický zákon a podaří se hladce realizovat liberalizaci trhu s elektřinou a plynem. U elektřiny již nejtěžší krok proběhl, trh začal fungovat, teď je před námi další krok, kterým je dostat liberalizaci i do domácností. U plynu je liberalizace trochu novinkou. Plyn má jinou fyzikální podstatu a zatím jsme v oblasti plynu neprovedli ani jeden za zmiňovaných kroků. Mojí snahou a mým úspěchem bude, pokud liberalizace v plynárenství proběhne a od 1. 1. 2005 alespoň velcí zákazníci budou mít možnost výběru dodavatele.

Děkuji Vám za rozhovor.

Václav Horáček
horacek@ceskaenergetika.com

 

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.