Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

11. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Rozhovor s Ing. Petrem Vobořilem

Rozhovor s Ing. Petrem Vobořilem, výkonným ředitelem pro strategický rozvoj a předsedou představenstva společnosti ČEZ, a.s.

Absolvent Strojní fakulty ČVUT (obor Technika prostředí) a postgraduálního studia Rozvoj zásobování teplem. V roce 1997 absolvoval kurz manažerských dovedností evropského standardu InterManager. Od roku 1980 zaměstnanec ČEZ, kde pracoval deset let v oblasti řízení provozu a rozvoje teplárenství, po roce 1990 v ekonomických úsecích v různých funkcích, od 1.1.1995 zastával funkci ředitele sekce plánování a analýzy. Od 30.9.1998 byl předsedou představenstva Penzijního fondu Energie, a.s. Od roku 2000 ve funkci zástupce generálního ředitele ČEZ pro finance a zprávu. Od 16.10.2002 zastává funkci výkonného ředitele pro strategický rozvoj ČEZ a 24.2.2003 byl zároveň zvolen místopředsedou představenstva ČEZ.

Ve své funkci jste poměrně krátkou dobu. Setkal jste se s něčím, co Vás překvapilo? Chtěl by jste v této funkci setrvat delší dobu?
Já jsem částečně v této situaci již byl. Toto zimní království jsem si užil v květnu a v červnu roku 2000, kdy jsem zastupoval na funkci generálního ředitele. Čím mě překvapila? Nedá se říci, že by mne něčím překvapila, protože jsem tušil, co tato funkce obnáší. Věděl jsem, že je v tom více „politiky“, což s sebou přináší řadu velmi delikátních vyjednávání a z těchto vyjednávání se skládá i větší část mého pracovního času. Často jsem mimo kancelář na nejrůznějších poradách a jednáních. Náročnější je i příprava na různé porady, kterých není málo. Všechny podkladové materiály čtu nyní mnohem důkladněji. Ve vrcholové funkci musí být člověk připraven na vše a především nemůže ukázat jakoukoliv slabinu. Co se týče dlouhodobého setrvání v mé současné funkci, tak již jsem deklaroval není to pozice, která by vyhovovala mému naturelu. Vidím v představenstvu a mezi svými kolegy lidi, kterým by tato funkce slušela více.

Mnoho společností, které jsou často životně závislé na zakázkách od společnosti nebo Skupiny ČEZ, a.s. chce vědět, zda se již dokončila fáze restrukturalizace Vaší společnosti, čímž mám na mysli především dokončení projektu REAS. Je restrukturalizace u konce a máte ve všem jasno?
Projekt REAS zcela neskončil, to co skončilo, byla jeho koncepční fáze, kdy jsme se v podstatě probírali jednotlivými možnostmi a padaly dílčí návrhy na to, co udělat v střednědobém horizontu. Koncepční fáze v podstatě skončila v září 2003 a nyní se rozebíhá fáze implementační. V nejbližší době nás čeká sjednocení organizačních struktur jednotlivých společností Skupiny ČEZ. Do úrovně prvního stupně řízení sjednocení nastalo již v průběhu letošního roku, v srpnu a září. Až do úrovně nejnižších organizačních struktur nastane sjednocení k 1. lednu příštího roku. V průběhu roku 2004 budou implementována a uváděna v život jednotlivá opatření, tak jak byla dohodnuta v jednotlivých pracovních skupinách. Těchto pracovních skupin bylo asi deset, na konci jedenáct a účastnila se tohoto procesu zhruba stovka manažerů, především z distribučních společností. Jednotlivá opatření, kterých je asi devadesát, mají přinést značné úspory. Zároveň, to co nemáme ještě zcela dotaženo, byla představena určitá vize, je jakým způsobem by se organizace REAS v budoucnu mohla uskutečnit. Tato část je stále v pozici představené vize. Rozhodnutí o této vizi nepadlo. Především proto, že tuto představu bylo třeba podrobit kritické analýze z pohledu právního, softwarové podpory a z pohledu geopolitického. Přestože říkáme softwarová podpora, nejedná se pouze o podporu, ale IT a IS jsou při sjednocování zásadním a důležitým prvkem, který nabízí hodně možností, ale zároveň mnoho omezení. V projektu restrukturalizace je důležité rozlišovat věci, které je možné realizovat rychle a nebo počkat až pro ně dozraje čas.

Máte již jasno jak bude organizováno řízení distribučních sítí 110 kV a nižších v rámci Skupiny ČEZ ? Je rozhodnuto o centralizaci dispečerského řízení této soustavy?
Rozhodnutí o tom, že dispečinky na nižších hladinách budou provozovány v rámci jednotlivých REAS již padlo. Rozhodnutí o tom, že dispečink 110 kV bude centralizován mezi jednotlivými REASy také padlo. O lokalitě dosud řeč nebyla, to je záležitost řekněme druhého kroku. Co se týká spolupráce s ostatními dispečinky mimo naši společnost – budeme mít autonomní dispečinky, které budou samozřejmě spolupracovat se všemi ostatními, tak jak se na spolupráci v rámci sítě sluší a patří.

Jaká konkrétní opatření budou realizována pro snížení technických a netechnických ztrát distribučních sítích Skupiny ČEZ?
Jestliže hovoříme o sjednocení organizačních struktur, hovoříme také především o sjednocení procesů. Takže zcela nepochybně je to o tom, že nejlepší praxe, která byla dosud používána, a to pro nejrůznější aktivity a činnosti jednotlivých REAS, bude rozšířena i mezi ostatní členy Skupiny ČEZ. To se týká i Vámi zmiňovaných opatření. Co se týče netechnických ztrát, tady si nejsem zcela jist, zda tyto činnosti chceme dělat v rámci struktury REAS jako takových, nebo jsme dospěli k outsorcingu v rámci Skupiny ČEZ jako celku. Nicméně je jasné, že odhalovat černé odběry budeme do té míry, do jaké se na tom určitá skupina lidí „uživí“.

Je ve strategických záměrech Skupiny ČEZ také převzetí některých neefektivních lokálních distribučních soustav a jejich modernizace?
Energetický facility management jako služba zákazníkům, to znamená, odlehčit jim od starosti o jejich energetické soustavy tím, že je převezmeme, je věc, kterou si dovedu velmi dobře představit, a která by nám slušela. To neznamená ovšem, že budeme za každou cenu usilovat, abychom převzali veškeré distribuční sítě včetně malých a nejmenších. Tato problematika je především o velkým odběratelích, jejichž doménou je cokoliv jiného než energetika. Těm bychom mohli v budoucnu nabízet služby mnohem komplexnější, než je pouze dodávka elektrické energie.

V současné době dochází ke snižování počtu zaměstnanců společnosti ČEZ, a. s. a nabízí se zde otázka, zda při rozšíření Vámi nabízených služeb nebudete v budoucnu naopak potřebovat počet zaměstnanců rozšířit?
Jak jsem se již zmínil, uvažujeme o outsorcingu. Vždy, když se dělá tento typ outsorcingu, je nutné vědět, jaké aktivity chceme dělat na přímo, a které již historicky naše společnost nevykonává a vykonávat nebude. Tudíž se dá předpokládat, že mnoho aktivit budou vykonávat dceřinné společnosti nebo společnosti mimo Skupinu ČEZ. Součástí dohod o outsorcingu je mnohdy převzetí stávajících zaměstnanců. Tudíž pokud se ze společnosti vyčlení činnost, vyčlení se i patřiční pracovníci. Pokud zjistíme, že nemáme pro naše pracovníky patřičné vytížení během roku, tak je pro obě strany výhodnější, aby stály na vlastních nohách a část své kapacity, kterou my nevyužijeme nabízely třetím stranám. Takže z nutnosti nabírat nové zaměstnance obavu nemám. Ještě k otázce snižování počtu zaměstnanců. K 1. lednu toto snížení není nijak výrazné, mluvíme zhruba o 5 %. Každý manažer vám řekne, že toto 5% snížení počtu zaměstnanců je dosažitelné téměř v každé organizaci bez vzniku zásadních problémů. Projekt restrukturalizace není pouze o významném snižování počtu zaměstnanců. Samozřejmě, že tento proces nekončí 1. lednem a bude dále pokračovat.

Jakým způsobem se společnost ČEZ, a.s. staví k problematice obnovitelných zdrojů energie. ČR se zavázala k využití obnovitelných zdrojů pro výrobu energií. Budete se i Vy na naplnění tohoto závazku podílet? Nebo spíše tento problém necháte na jiných privátních společnostech?
V současné době čekáme na to, jak dopadne zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Docela mne mrzí, což nechci vyčítat našim státním orgánům, že otázka obnovitelných zdrojů se řeší separátně od otázky kogenerace. Tím se dostáváme jako ČR do poměrně nevýhodného postavení, protože jsme tlačeni k tomu, abychom naplnili určitá procenta v oblasti obnovitelných zdrojů, tedy v oblasti, kde je ČR zcela jistě oproti jiným státům handicapována. Zatímco v kogeneraci patříme minimálně k Evropské špičce a pokud bychom se na tuto oblast dívali komplexně a řešily tyto otázky součtově, tak je řešíme efektivněji. V tuto chvíli budeme například podporovat některé typy produkce energie, přitom stejná podpora poskytnutá do jiné oblasti, by byla daleko efektivnější. Takže zpět k tomu, co udělá ČEZ, a.s. Pokud bude předložen zákon, který bude garantovat investorům do obnovitelných zdrojů záruku 10 či 15 let, by byl jistě hřích, kdybychom nechali tuto podnikatelskou příležitost zcela bez povšimnutí. Otázkou zůstává, zda do obnovitelnch zdrojů jít zcela plošně nebo jestli si vybrat určitý typ, který je pro české podmínky více vhodný. ČEZ, a.s. má zkušenost jak s větrnými elektrárnami, tak s fotovoltaickými články. Na velkých elektrárenských blocích testujeme spalování biomasy spolu s uhlím a to až do úrovně 25 %. Pokud zákon projde v takové podobě v jaké je dnes, naši obchodníci budou muset část elektřiny z obnovitelných zdrojů energie daných kvót plnit.
Pro nás by bylo samozřejmě nejvýhodnější je plnit z vlastních zdrojů a nebýt závislí na nákupu. Rád bych vyslovil politování, že je v zákoně určitá penalizace obnovitelných zdrojů většího výkonu. Tím mám na mysli vodní elektrárny, protože v současné době vyrábí 3 % produkce na obnovitelných zdrojích a tyto elektrárny jsou vyloučeny nejen z podpory, což mi zcela nevadí, protože tyto zdroje jsou natolik efektivní, že podporu nepotřebují, ale jsou vyloučeny z kvót, které budou naši obchodníci nuceni naplňovat.

Obnovitelné zdroje energie mohou přinést do rozvodné sítě i problémy. Budete se, jakožto největší elektrárenská společnost podílet na eliminaci těchto možných problémů?
Tak především na efekty vznikající provozem velkých obnovitelných zdrojů energie se musí připravit ČEPS a.s., který je zodpovědný za přenosovou soustavu. Tento problém s sebou jistě přinese nutnost posílení systémových a podpůrných služeb. Pokud nám zde vyrostou stovky MWh například větrných elektráren lokalizované do jedné oblasti, je jasné, že se ČEPS a.s. bude muset připravit na chvíle, kdy nebude foukat vítr a tento nevypočitatelný zdroj energie způsobí výpadek dodávky. Vyroste nám zde výkon, jehož využití bude procentuálně velmi nízké a paralelně s tímto výkonem budou muset stát a existovat zdroje, které nejsou závislé například na síle proudění větru. My máme na Vltavské kaskádě 800 MW, do bilance můžeme počítat pouze s polovinou tohoto výkonu, to je dáno specifikem provozu těchto elektráren. U větrných elektráren a dalších typů obnovitelných zdrojů jako je fotovoltaika atd. je to ještě horší. To znamená, že nejenom díky podpoře obnovitelných zdrojů energie, ale také nutností provozovat a udržovat záloní zdroje bude produkce elektřiny nákladově dražší. Je ovšem nutné jednotlivé obnovitelné zdroje energie odlišovat. Např. biomasa uvedenými technickými omezeními netrpí. Já osobně jsem především ekonom, takže fandím každému zdroji energie, který se dokáže ekonomicky prosadit. Ta distorze, která se dostává do tržních podmínek se mi ani trochu nelíbí. Jsem přesvědčen, že pokud měla být zvolena forma podpory obnovitelných zdrojů energie, tak to měla být forma jiná, která by nevedla k narušení tržního prostředí tím, že ceny elektřiny z některých zdrojů budou, ať již přímo či nepřímo, odlišné od trhu. Myslím si, že se dala volit podpora např. investiční, která by posléze nešla ani do nákladů formou odpisů. Ty zdroje by mohly být efektivní, navíc bychom nad nimi měli, myslím stát, určitou kontrolu. Mně se vždy vyplatilo takové věci promítat až do limitních, možná nereálných, stavů. Zvolená forma podpory v sobě nemá žádné mechanismy, které by ovlivnily nežádoucí vývoj.

Potřebujeme v celosvětovém měřítku obnovitelné zdroje energie, pokud vyloučíme tradiční zdroje jako jsou vodní elektrárny?
Toto je věčný spor. Jestliže nepřijmeme jádro jako jeden z možných zdrojů dlouhodobě a systematicky, tak již mnoho dalších možností nemáme. ČR má uhelné zásoby na několik desítek let dopředu, ale ve druhé polovině tohoto tisíciletí to již nebude tak slavné. Pak je tedy nutné hledat jiné zdroje. Víme, že rozvinuté země mají velkou spotřebu energií a rozvojové země zcela jistě nezůstanou na současném vývojovém stupni a postupně budou spotřebovávat více a více energie. Já pokládám onu preferovanou strategii energetické politiky, jak ji představilo MPO, která počítá s kombinací jádra a domácího uhlí a obnovitelným zdrojů vymezuje určitý prostor za vyváženou. S tím, že my jako firma si nedovedeme bez jaderné energie představit budoucnost české energetiky, zejména s ohledem na to, že jsme si v energetické politice státu vytkli energetickou soběstačnost.

Bude se ČEZ, a.s. ve větším rozsahu zbavovat majetku, který nesouvisí s jeho hlavním předmětem podnikání, např. obytných domů?
Musíme rozlišit ČEZ, a.s. a Skupinu ČEZ. ČEZ, a.s. se již dlouhodobě zbavuje budov a majetku, který nepotřebuje ke svému podnikání. Není to cesta nikterak jednoduchá a krátká. Naše poslední zkušenost s prodejem bytů tady v Praze ukazuje, že ani mediálně nebude nikterak jednoduchá. Ani v případě distribučních společností nebude zachován majetek v současném rozsahu. Samotného mě překvapilo, když jsem zjistil, kolik např. rekreačních objektů je stále v majetku jednotlivých REAS. Je jasné, že posláním Skupiny ČEZ není provoz rekreačních zařízení, a proto dojde k jejich odprodeji. Právě včera jsme hovořili o problematice majetku v REAS s naším poradcem, který přišel s větším rozsahem změn, než který byl generován v pracovní skupině.

Připravují se podněty pro zvýšení kvality spolupráce mezi ČEPS a Skupinou ČEZ?
Spolupráce mezi ČEPS a Skupinou ČEZ je již teď nadstandardní. To se projevilo krátce po blackoutu na severovýchodně Spojených států. V té době došlo k výpadku vedení ČEPS, kdy okamžitě bylo zhruba 20 % výpadku kapacit, které se podílely na krytí poptávky. Ve Spojených státech taková situace znamenala blackout, u nás to naši zákazníci ani nezaznamenali. Já si to vysvětluji velice jednoduše. Zatímco ve Spojených státech se nejdříve zúčastněné strany dívají do smlouvy a pak teprve učiní patřičné kroky, u nás nejdříve problém vyřešíme a pak teprve se řeší důsledky smluvní. Mimochodem ve zmiňovaném případu jsme nebyli viníky a přesto jsme byli penalizování za způsobenou odchylku.

Přinesly certifikace podpůrných služeb nějaké nové poznatky o stavu technologie elektráren ČEZ, na které bude potřeba reagovat koncepčními opatřeními?
Nemám žádné zprávy, že by něco zásadního ze zmíněných certifikací vyplynulo. Certifikace je záležitost, která samozřejmě poskytování podpůrných služeb podmiňuje, např. certifikace probíhá v určitém čase. Již dříve naše zdroje necertifikované podpůrné služby poskytovali, pouze u nich certifikace do určitého času musela proběhnout. Nemyslím si, že bychom v této oblasti museli podniknout nějaká zvlášť významná a investičně náročná opatření. Certifikace je především o tom, aby odběratel podpůrných služeb měl příslušný komfort a aby tu službu, která je mu nabízena, mohl také plně využívat a o tom ho certifikace přesvědčuje.

Mnoho dodavatelů pro Skupinu ČEZ volá po větší informovanosti o průběhu projektu REAS. Je podle Vás dostatek informací?
My především informujeme tu nejdůležitější zájmovou skupinou, a to jsou zaměstnanci REAS. Probíhá řada jednání na nejrůznějších úrovních, pracovně vyjíždíme do jednotlivých REAS a seznamujeme s postupem jednotlivých kroků. Celé porady vedení a představenstva se konají čas od času v lokalitě REAS a této příležitosti využíváme k setkání se zaměstnanci na úrovni vyššího a středního managementu, abychom jim přiblížili aktuální stav projektu REAS. Konají se i velká setkání, kde se sejde několik stovek pracovníků. Tam jsou záležitosti projektu REAS diskutovány. Samozřejmě naše kroky musíme diskutovat i s naším vlastníkem – státem. V této oblasti jsou citlivě vnímány dopady především v politické rovině. Samotného mě překvapilo, že takové jednoduché rozhodnutí, z mého pohledu jednoduché, jako je snížení počtu obchodních míst se setkalo s rychlým a značným ohlasem. K rozšiřování informací o projektu REAS využíváme především naše interní tiskoviny. Vycházíme z toho, že tyto materiály nečteme pouze uvnitř firmy, ale že je také čtou všichni, kteří mají se Skupinou ČEZ cokoliv společného, případně mají zájem o spolupráci. Dodavatele bude patrně nejvíce zajímat, jakým způsobem se postavíme k nákupu výrobků a služeb. Bez nějakého většího přemýšlení mohu říci zcela jistě, že budeme směřovat k určité koncentraci, ke standardizaci toho, co se nakupuje. Jde samozřejmě o to, nakupovat ve větším objemu a za výhodnějších podmínek. Vždy vycházíme ze zákona o zadávání veřejných zakázek a z jeho připravované novely. Ačkoliv se to může zdát absurdní, nemůžeme v současné době za daných legislativních podmínek koncentrovat nákup celé Skupiny ČEZ. Můžeme přistoupit k určité koordinaci, ale není možné, aby nakupoval jeden a posléze předprodával dalším členům Skupiny ČEZ. Věříme, že se v budoucnu legislativa změní a budeme moci využívat synergických efektů v plné míře.

Je v projektu REAS zahrnuta a podporována metrologie spolehlivostně orientované údržby?
My nechceme jít nad rámec spolehlivostních parametrů, které jsou vyžadovány, protože je to obvykle velmi, velmi drahé. Toto je věčný boj mezi techniky, kteří chtějí mít vše dokonalé, na 100%, a ekonomy, kteří zase chtějí utratit co nejméně peněz. Nebudeme dosahovat totální dokonalosti tam, kde není vyžadována. Z mnoha studií a průzkumů zabývajících se otázkou, jak spotřebitelé vnímají svého dodavatele elektřiny z pohledu spolehlivosti a výpadků dodávky elektrické energie vyplynulo, že spotřebitelé téměř nerozlišují mezi společnostmi, které zdaleka překračují požadovanou spolehlivost a mezi společnostmi, které ji naopak velmi podceňují. Spotřebitelé příliš nereflektovaly vysokou úroveň spolehlivosti. Tudíž investice, které by byly vynaloženy na extrémní zvýšení spolehlivosti zvýší provozní náklady elektrárenské společnosti, ale nemají zásadní vliv na obchodní úspěch. Tudíž se vyplatí investovat do věcí, které mají smysl. Neustále se snažíme udržovat dobrý poměr mezi spolehlivostí a cenou. Pro velké oprávněné zákazníky existuje řada nadstandardních služeb pomocí kterých si je snaží jednotliví obchodníci udržet a získat. Pokud garantované a předepsané parametry kvality dodávky nedodržíme, postihne nás spravedlivý trest. U domácností nepředpokládáme, že by většina z nich po otevření trhu měnila svého dodavatele elektrické energie a již vůbec ne s ohledem na spolehlivost dodávky. V současné době je kvalita a spolehlivost na velmi vysoké úrovni a uděláme vše pro to, aby se tento stav udržel nebo zlepšil.

Západočeská energetika v minulosti přišla s nabídkou „Zelené energie“. Uvažujete nebo případně máte ve své nabídce podobný produkt?
ČEZ, a.s. má svou produktovou řadu, které říkáme „Duhová energie“. Součástí „Duhové energie“ není něco jako je „Zelená energie“, protože pokud toto bude ošetřeno legislativně bude na zvážení každého obchodníka, jaké nabídne procento energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Někteří spotřebitelé mají představu, že podpoří provoz obnovitelných zdrojů energie tím, že budou kupovat „Zelený tarif“, který bude např. o 15 až 20 % dražší než běžný tarif. To je jistě dobrý úmysl, nicméně pokud se podíváme na ceny za výkup z obnovitelných zdrojů zjistíme, že se nejedná o 15 či 20% navýšení, ale že jde o násobky ceny současné silové elektřiny. Produkt ZČE, a.s. je postaven do prostředí s regulovanými cenami. Až dojde k úplnému otevření trhu, dojde k jeho zásadní změně.

Bude v projektu REAS prosazována unifikace IS a IT jednotně pro všechny členy Skupiny ČEZ?
V cílovém stavu dojde k unifikaci zcela nepochybně. Pokud nám dělá něco starosti, tak je to určitě IT podpora, která nám podvazuje cílové stavy. Nemáme ještě veškeré rozbory dokončeny, ty by měly proběhnout v průběhu tohoto měsíce. Problém IT je, že musíme zajistit naprosto plynulý přechod z jednoho stavu do druhého. Bylo by sice hezké pustit se do projektu IT a říci si „od 1. ledna 2005 jedeme na jednotném systému“, ale pokud se podívám do historie najdu velmi málo IT projektů, které by byly dokončeny v plánovaném čase. Takže tento přechod bude na několik etap. Nejdříve se soustředíme na nejdůležitější systémy, které jsou prvoplánově sjednocovány a teprve poté se postupně dostaneme k dalším. Tato část projektu REAS je finančně velmi náročná, protože nemůžeme zastavit vývoj existujících systémů, ale postupně je přizpůsobujeme požadavkům legislativy otevírání trhu a dalším faktorům. Ještě dlouho předtím, než byl projekt REAS započat, jsem tvrdil, že dosažení žádoucího stavu v této oblasti bude trvat velice dluho. V IT je spousta peněz a nikdo nevyhodí systém, do kterého investoval nemalé prostředky a ani nenasadí nic zcela nového, na co nemá vyškolen obslužný personál. Když mluvím o IT, nehovořím o Wordu nebo Excelu. Většina aplikací se pro nás vytváří na míru a je nutné, aby plnohodnotně komunikovaly se stávajícími systémy. Pak samozřejmě spoustu času zabírá testování a zkušební provoz systému, než je plnohodnotně nasazen k dennímu používání. Pokud hovoříme o ukončení této fáze sjednocování nebo unifikace IS a IT, je zde předpoklad dokončení v horizontu 3 – 5 let. V průběhu roku 2005 je předpoklad, že budeme mít jednotné ty základní a nejdůležitější systémy.

Jak mají tedy vaši současní a budoucí dodavatelé postupovat, když chtějí znát odpovědi na své otázky týkající se dalšího vývoje Skupiny ČEZ a chtějí být úspěšní v připravované unifikaci jednotlivých procesů? Mají na vás neustále „dotírat“?
Já chápu, že spousta našich dodavatelů by ráda znala odpovědi na své dotazy, ale mnohdy je my sami nemáme dořešeny a tudíž nemůžeme tyto věci zveřejňovat mimo společnost. Rozhodování v projektu REAS má svá pravidla hry, probíhá celá řada analýz, např. rozhodnout se o nějaké vizi organizačního uspořádání bez toho, abychom měli jasné, že po právní stránce je vše naprosto v pořádku, není možné. Tyto analýzy jsou mnohdy časově velmi náročné. Co se týče „dotírání“. S určitou formou „dotírání“ se často setkávám v praxi. Přicházejí k nám dodavatelé a říkají, že mají skvělou věc, kterou bychom si měli koupit. Firma jako je ČEZ, a.s. dospěje k tomu, že něco potřebuje a potom hledá odpovídajícího dodavatele a to většinou podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Vypisujeme výběrová řízení a tam se otevírá šance pro naše dodavatele, aby se umístili na prvém místě. Pokud tedy za mnou někdo přijde s nabídkou skvělé věci, může tím zajistit pouze to, že nás v rozhodování nasměruje k tomu, že něco takového potřebujeme, my vypíšeme výběrové řízení. Samozřejmě toto výběrové řízení může vyhrát úplně někdo jiný než ten, kdo naši poptávku inicializoval. Rád bych naše dodavatele držel u obrazovek obchodního věstníku, aby sledovali, jaká výběrová řízení a zakázky vypisujeme. Toto je jediná relevantně odpovídající úroveň obchodního styku. Vždy když nastane nová situace, znamená to nové uspořádání sil na trhu, změnu systému nákupu zboží a služeb. Je důležité, a ti schopní to dělají, aby se každý rychle zorientoval a našel pevnou půdu pod nohama. My jsme také vystaveni silnému tlaku konkurence a je pro nás důležité, aby vše co děláme, bylo maximálně efektivní. Nemůžeme být „charitativní“ organizací.

Bude ČEZ, a.s. prodávat svůj podíl akcií Severočeské energetiky?
Původně se hovořilo o tom, že do určité doby, ta doba se tajila, budete muset své akcie SČE, a.s. prodat. Tento termín se tají stále, k žádné korekci podmínek antimonopolního úřadu nedošlo. My samozřejmě nemáme chuť akcie SČE, a. s. prodat a pokud vím, ani SČE, a. s. nemá chuť být prodána. Budeme hledat možnosti, jak v rámci vstupu do EU tento prodej ještě změnit. Nicméně i nadále budeme činit kroky, které povedou k naplnění rozhodnutí antimonopolního úřadu. To znamená prodat zbytek minorit v PRE, a. s., ČEPS, a. s. a paralelně připravovat i případný prodej SČE, a. s.

Případné připojení rozvodné soustavy Ruska do mezinárodní rozvodné sítě představuje konkurenční ohrožení tuzemské výroby ČEZ, a.s. Jak toto nebezpečí vnímáte?
My pracujeme v koncepční fázi s několika scénáři vývoje. Máme i určité scénáře, které se touto možností zabývají. V našem podnikatelském plánu je i varianta, kterou jsme nazvali řekněme „negativní“. Ta počítá s daleko nižší úrovní dodávek ze zdrojů ČEZ, a.s. Neříkám, že by se nám tato varianta zamlouvala, nicméně je to varianta, jejíž pravděpodobnost není nulová a proto se na ni připravujeme. Ono to není ani tak o českém trhu, ale je to spíše o tom, že veškeré přenosové kapacity mezi východem a západem jsou v současné době exportními kontrakty naplněny. Pokud tedy západ koketuje s tím, že by Ruská elektrická energie mohla být do Německa dopravována, tak to znamená, že vytlačí, pokud nedojde k posílení přenosových profilů, tyto současné kontrakty. A to zajisté nebude tak jednoduché.

Jakou politiku hodláte v budoucnu prosazovat proti vašemu největšímu konkurentovi v ČR, společnosti E.ON? Bude spíše agresivní nebo tolerantní?
No, agresivní obchodní politiku jistě uplatňovat nebudeme, protože E.ON není jen náš konkurent, ale i náš zákazník. V oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů k němu budeme přistupovat naprosto neagresivně. V oblasti konkurenční budeme pochopitelně rivalové. Budeme se potkávat u zákazníků se svými nabídkami a já věřím, že nabídka Skupiny ČEZ bude vždy ta lepší.

Považujete z pohledu ČEZ, a.s. vstup do EU za pozitivní či negativní?
Pro českou energetiku je vstup do EU něco, co prakticky nezaznamená. Na specifika spojená se vstupem do EU se naše energetika připravila již v minulosti. Započali jsme s přípravami v roce 1995 a myslím, že jsme se připravili velmi kvalitně. Důležité bylo, když jsme se stali členy UCTE v roce 1998. Český velkoobchodní trh s elektrickou energií je jeden z nejotevřenějších a nejpřipravenějších trhů v Evropě. Daňové efekty, které mohou vzniknout se vstupem do EU, se nás dotknou pouze tehdy, pokud vzniknou nějaké cenové distorze mezi jednotlivými druhy energií a to v neprospěch elektrické energie. Silně vnímáme především změny české legislativy, což je ale nevyhnutelná reakce na náš vstup do EU. Již v dalekém předstihu jsme vybudovali svoji kancelář v Bruselu a navázali jsme řadu kontaktů s důležitými lidmi a institucemi. Minulý týden celé představenstvo včetně reprezentantů REAS představovalo ČEZ, a.s. a skupinu ČEZ v Bruselu. Myslím si, že toto představení dopadlo velice dobře a že zájem o nás je velký. Svědčí o tom i to, že v sále nezůstala jediná volná židle. Setkali jsme se s členy Evropského parlamentu, s pracovníky Evropské rady a Evropské komise. Diskutovali jsme např. o ukládání nebezpečného radioaktivního opadu a myslím, že naše názory byli přijaty velmi pozitivně. Vím, že jsme schopni přicházet s argumenty, které pracovníky EU osloví. Občas jsme zaznamenali překvapení nad hloubkou naší připravenosti na vstup do EU a tím, že máme na spoustu otázek již promyšlenou strategii. Nemyslím si, že se v EU ztratíme.

Jaká je vize privatizace ČEZ, a.s.?
Tuto otázku musíte položit vlastníkovi – státu. ČEZ, a.s. se k otázce privatizace staví tak, že musí být vždy připraven. Samozřejmě sledujeme co se odehrává ve státním rozpočtu a jednotlivých fondech. Zaznamenáváme např. tlakem na urychlení splátek za REAS, potřebu finančních prostředků ze strany Ministerstva financí. Pokud se FNM rozhodne prodat 16 % společnosti ČEZ, a.s., musíme být i na toto připraveni, ale jakkoliv ovlivňovat toto rozhodnutí našemu managementu nepřísluší. Nicméně je pro nás velice podstatné, zda tato situace nastane a my uděláme vše pro to, aby tento proces proběhl v co největší kvalitě. Jak již jsme zvyklí, že ČEZ, a.s. je v mnoha oblastech nejlepší, tak budeme chtít, aby byl nejlepší i v této kauze.

Vážený pane Vobořile děkuji Vám za rozhovor, který jste poskytl čtenářům ČESKÉ ENERGETIKY a přeji Vám hodně zdraví a úspěchů ve vaší práci.

Václav Horáček

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.