Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

27. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Úloha a místo jaderné energetiky v energetické soustavě ČEZ - I.

ZKRATKY: JE – jaderná elektrárna, JEN – jaderná energetika, RAO – radioaktivní odpady

Když před více než 10 lety vyšla naše monografie k obhajobě JEN /1/ bylo ještě příliš brzo na to, abychom dokázali změnit myšlení lidí a jejich názory na využívání energie jádra po Černobylské havárii (26.4.1986). Pokusili jsme se v ní, na základě rozboru jednotlivých potenciálních zdrojů energie, jež má lidstvo k dispozici, ukázat na narůstající význam JEN. Vyslovili jsme závěr, že jaderná energetika bude mít v 21. století rozhodující roli v zabezpečení potřeby energie, jestliže má dojít k zásadnímu obratu v ozdravění životního prostředí naší planety. Dále pak jsme uvedli, že k zásadní změně v postavení JEN může dojít v okamžiku, kdy bude zvládnuta termojaderná syntéza jader lehkých prvků.

Nechceme se proto znovu podrobně zabývat rozborem využitelností jednotlivých zdrojů energie. Navíc v průběhu minulých roků byly na stránkách tohoto časopisu publikovány cenné informace o využívání zejména energie slunečního záření, včetně informací o tepelných čerpadlech, o vodní energii, o paroplynovém hospodářství, o obnovitelných zdrojích energie, aj.

Nečiníme si nárok na bezchybnost, jedinečnost a správnost našich názorů. Vyjadřujeme se znovu k této problematice z přesvědčení, že nakonec dojde ke správnému zhodnocení úlohy a místa JEN nejen v našem, ale i celosvětovém společenství.

Desítky let provádějí četné pseudoekologické organizace v globálním měřítku propagandu proti JEN. Tyto organizace jsou z velké části tajně a z pozadí financované mamutími nadnárodními ropnými a uhelnými společnostmi. Veřejné mínění ve vyspělých státech, zvláště po 11. září 2001, se postupně mění a staví se za JEN. Vyspělé státy: USA, většina států EU, Japonsko, Kanada, „Asijští tygři“; a též méně vyspělé, ale obrovské a nejlidnatější státy Země, jako je Čína, Indie a Rusko - ti všichni rozvíjejí JEN. I některé státy, které se nerozumně rozhodly likvidovat vlastní JEN, jako je např. Švédsko apod., začínají chápat svůj omyl nebo alespoň začínají váhat. Ortodoxní protijaderný a protitemelínský postoj Rakouska začíná být směšný.

Už 17 let nedošlo ve světě k žádné havárii, která by ohrožovala obyvatelstvo. Pseudoekologové stále omílají naprosto nepravdivé tvrzení, že problematika RAO není vyřešena či řešena. Kdyby byla likvidace chemických a biologických škodlivých odpadů jen z poloviny vyřešena tak dobře, jako je tomu u RAO, byli bychom na tom o moc lépe než jsme doposud. Na celém světě bylo zatím vytvořeno tak málo RAO, že jsou většinou ukládány v příslušných JE. Ukládání RAO v ČR dnes je i bude na světovém standardu. Byl už zahájen výzkum možností otevření hlubinného úložiště pro definitivní uložení vyhořelého paliva. Tento výzkum zahájilo zatím pouze několik málo jaderně nejrozvinutějších států světa.

Můžeme též číst výstrahy, že radioaktivita RAO z JE bude nebezpečná lidem po statisíce let. To je sice pravda, avšak jako argument proti JEN je to pustá demagogie. Odpadní těžké kovy z klasických elektráren budou svou toxicitou nebezpečné lidem i za milióny let, a jejich toxicita, na rozdíl od RAO, nikdy nepoklesne! Jedovaté těžké kovy, které odpadají z uhelných elektráren při výrobě stejného množství energie, váží asi 17krát více a co do objemu je to asi 50krát více než vysoce radioaktivní vyhořelé palivo z JE. Přitom vyhořelé palivo se po čase zpracuje a většina jeho radioaktivních látek vůbec neodpadne, ale účelně se využije. Skutečných radioaktivních odpadů bude ještě podstatně méně. V tomto případě vůbec nesrovnáváme gigantická kvanta dalších jedovatých látek a ekologických škodlivin, vznikajících při provozu elektráren na klasická uhlíkatá paliva, jako je oxid uhličitý způsobující skleníkový efekt, dále pak toxické oxidy síry a dusíku aj.

Z fosilních paliv je nejnebezpečnější uhlí, zvláště naše nekvalitní uhlí hnědé, a ekologicky nejméně nebezpečný je zemní plyn. Avšak i zemní plyn je podstatně ekologicky nebezpečnější nežli JEN, už proto, že jeho spalováním se vytvářejí obrovská kvanta oxidu uhličitého, která se nedají nijak odstranit, a která zvyšují skleníkový efekt. Zemní plyn by měl být využíván především jako velmi cenná chemická surovina, zejména k výrobě plastických hmot. Popílek a ostatní škodliviny typické pro všechna fosilní paliva se vytvářejí při spalování zemního plynu rovněž, i když poněkud v menší míře než při spalování uhlí. To vše v JEN odpadá.

Energetika založená jedině na fosilních palivech by mohla krýt energetické potřeby lidstva v 21. století jen v tom případě, pokud by v období od r. 1980 do r. 2100, tj. za 120 let nevzrostly požadavky celého lidstva na energii na více než stonásobek. To je však i při největší šetrnosti a úsporných opatřeních naprosto nepravděpodobné, neboť spotřeba energie za posledních 120 let stoupla více. Kromě toho, při stonásobném zvýšení spalování fosilních paliv by se zvýšila teplota na Zemi následkem skleníkového efektu natolik, že by to téměř jistě ohrozilo samou existenci lidské civilizace.

Mendělejev před více než sto lety věděl, že „TOPIT UHLÍM JE TOTÉŽ, CO TOPIT BANKOVKAMI!“ V hutích se používá koks k redukci rud na kovy. Koks, tj. uhlík v hutích by ve vzdálenější budoucnosti mohl být pravděpodobně nahrazen vodíkem, který je však drahý. Levný vodík ve velkém množství lze vyrobit ve speciálních jaderných reaktorech. Pro syntézy v chemickém,zejména v petrochemickém, průmyslu budou však uhlí, ropa a zemní plyn prakticky nenahraditelné ještě dlouho potom, co se jejich zásoby silně ztenčí.

Z toho plyne:
- uhlí, ropu a zemní plyn musíme přenechat chemii a hutím, jejich spalování je již dnes nerozumné a v dohledné budoucnosti by se stalo přepychem;
- je zřejmé, že ani energetika založená na fosilních palivech nemůže krýt energetické potřeby lidstva ve 21. století.

Z ekologického hlediska by se mohlo zdát, že nejlepším řešením by bylo nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji, tj. energií vodních toků, geotermální, sluneční, větrnou apod. Kapacity využívání vodní energie jsou u nás téměř vyčerpány.

Doposud se u nás málo využívá geotermální energie. Zařízení na její využívání jsou ovšem náročná technicky i investičně.

Zařízení na výrobu elektrické energie ze slunečního záření jsou značně rozměrná a nesmírně nákladná. Nevyplatila by se ani na Sahaře. K výrobě energie o výkonu 1000 MWe (jako má jeden blok JE Temelín) ze slunečního záření by bylo nutno instalovat fotoelektrické články na ploše 90 km2. Energii slunečního záření lze v našich zeměpisných podmínkách využívat jako doplňkový zdroj k vytápění bytů, skleníků, ohřevu vody do bazénů apod.

Kdybychom chtěli získat 1000 MWe využitím energie větru, potřebovali bychom 5000 větrných generátorů o výkonu po 200 kWe. To by si vyžádalo plochu 100 km2. Pro velký hluk by se generátory musely instalovat mimo lidská sídliště (v odlehlých místech, v horách, na samotách apod.). Energie větru je velmi nepravidelná a problémem je její konzervace pro období slabého větru či bezvětří. Větrné elektrárny způsobují též úhyn ptactva, zejména dravců - predátorů hlodavců.

U nás přicházejí v úvahu zařízení na využití sluneční energie a energie větru, jako alternativní zdroje elektrické energie pro vytápění bytů, skleníků, bazénů apod. Ta je třeba budovat v daleko větší míře než doposud, zvláště na venkově, v zemědělství a k elektrifikaci odlehlých sídel.

Celkově lze říci, že možnosti využití těchto zdrojů v ČR nejsou vyčerpány a je nezbytné je využívat, ale jen tam, kde je to ekonomicky výhodné! Na druhé straně však i při plném využití všech našich možností, nelze očekávat, že obnovitelné zdroje energie budou mít u nás významnou roli v energetice. Rozhodně není rozumné podléhat tlakům nekvalifikovaných pseudoekologických organizací a sdělovacích prostředků, plýtvat prostředky a zbytečně dotovat vývoj neperspektivních a drahých zdrojů „alternativní“ energie, když můžeme mít levnou a ekologicky vysoce čistou jadernou energii v nadbytku!

Laická veřejnost se často mylně domnívá, že obnovitelné zdroje energie by mohly stačit nahradit fosilní paliva, pokud by se podstatně omezila spotřeba energie. Šetření energií, vysoce efektivní spotřebiče snižující nároky na energii - to jsou jistě vysoce aktuální otázky. Byť by se však šetřilo energií sebevíc, budeme potřebovat mnoho energie na strukturální přestavbu výrobní základny a k dohnání vyspělých států po stránce výrobní a technické. Nové, ekologicky čisté a bezodpadové výrobní technologie, které v budoucnu mají postupně najít uplatnění ve všech výrobních oborech, budou na energii značně náročné. K ochraně životního prostředí bude potřeba energie více než doposud! Sebevětší šetření energií může vést pouze k určitému zmírnění rychlosti růstu spotřeby energie, nelze však předpokládat, že povede k zastavení růstu či dokonce k poklesu spotřeby energie v budoucnu. Je naprosto vyloučeno, aby obnovitelné zdroje energie kryly energetické potřeby lidstva ve 21. století větší měrou než asi z 10 % veškeré potřebné energie. U nás, vzhledem k tomu, že jsme vnitrozemský stát s malými řekami, jejichž energie je prakticky vyčerpána a máme málo slunečního svitu, to sotva kdy dosáhne 5 % celkové potřeby energie.

Je zřejmé, že lidstvo se bez JEN obejít nemůže. JE zvyšují stupeň elektrifikace, což příznivě ovlivňuje produktivitu práce, životní prostředí a životní úroveň obyvatelstva. Většinu technologických zařízení JE jsme schopni si vyrobit sami. Výstavba JE příznivě ovlivňuje rozvoj našeho strojírenství, metalurgie, elektroniky, chemie, a též zaměstnanosti. JE kvalitativně ovlivňují výchovu mladých odborníků řady oborů, což přispívá ke kulturnímu povznesení měst a sídlišť, kde tito pracovníci žijí.

Komisař Evropské komise pro právo a vnitřní záležitosti António Viktorino, v návaznosti na sebevražedné útoky v USA přednesl v Evropském parlamentu zprávu o bezpečnosti průmyslových zařízení, včetně jaderných zařízení. Pan Viktorino řekl, že jaderné elektrárny mají lepší bezpečnostní vlastnosti než jiné průmyslové stavby, protože u projektů jaderných zařízení byla ve větší míře zvažována rizika, a že jejich fyzická ochrana byla od 11. září dále zvýšena. Je zřejmé, že jaderná energetika je odvětvím energetiky nejméně zranitelným teroristickými útoky, je tedy též nejvýhodnější z hlediska vojensko – strategického.

Francouzská komise pro atomovou energii CEA vydala nedávno prohlášení, že je přesvědčena, že odstraňování radionuklidů s dlouhou životností, tj. separace aktinidů a produktů štěpení, obsažených v radioaktivních odpadech a jejich následná přeměna na izotopy s kratší životností je z vědeckého hlediska uskutečnitelná. Následkem toho by RAO nebyly nebezpečné po statisíce let, ale pouze asi po stovky či dokonce pouze desítky let. To bude další podstatné zvýšení bezpečnosti RAO.

Období používání štěpitelných jaderných paliv, které produkují radioaktivní odpady s dlouhou dobou života, snad za sto let skončí a bude zřejmě vystřídáno obdobím termonukleárních reaktorů. Zatím co podobné vědecké prognózy se ukázaly v naprosté většině případů jako příliš pesimistické, v případě termonukleární energetiky je tomu, bohužel, výjimečně naopak.

Pokračování příště

autoři: Severa J., Bár J. a Marek T.
DECOMKOV PRAHA s.r.o.

Literatura:
1. BÁR, J., SEVERA, J.: Energie pro 21. století, ČSKAE-ÚJI Zbraslav, 1991, 100 s.

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.