Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

27. září 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Větrný park Chomutov

A posouzení jeho vlivu na životní prostředí

Energie je základním faktorem hospodářského růstu, rostoucího blahobytu a předpokladem úspěšného společenského rozvoje. Její tradiční výroba je však spjata s řadou negativních dopadů, které se dostávají do konl iktní situace s podmínkami materiální, sociální a environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Tento vývoj je doprovázen rychlým vyčerpáváním neobnovitelných zdrojů, neúměrnou zátěží přírodních struktur a životního prostředí. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za nejnebezpečnější formu zátěže v těchto souvislostech považuje emise skleníkových plynů a znečišťování životního prostředí.

Česká energetika byla během minulých desetiletí hlavním zdrojem environmentálně konfliktní situace našeho státu. Počátkem devadesátých let sice v České republice došlo k podstatnému zlepšení prakticky všech ekologických parametrů. Zejména výrazné snížení škodlivých emisí do ovzduší je však výsledkem instalace koncových technologií, které v zásadě nemění tradiční technické postupy. Navíc i nadále představují podstatnou ekonomickou zátěž a pokračují v čerpání zásob neobnovitelných primárně energetických zdrojů – v našem případě hlavně uhlí. Tento vývoj není až dosud dostatečně kompenzován investicemi do zdrojů alternativních. A to přesto, že již první polistopadová Energetická politika ČR deklarovala nutnost dosáhnout obratu v přístupu podnikatelských subjektů i obyvatelstva k možným úsporám a k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie. V této tendenci pokračovala i Energetická politika ČR schválená usnesením vlády ze dne 12.1.2000 č. 50 a navazují na ni i návrhy nové Energetické koncepce ČR. Praxe však prokazuje, že pro realizaci žádoucího podílu obnovitelných zdrojů musí být nastoleno především vhodné, státem podporované ekonomické klima. První velmi důležitou „vlašťovkou“ je v těchto souvislostech Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2002, kterým se mimo jiné stanovují minimální výkupní ceny pro elektřinu dodanou z obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy, a to v rozmezí 1,5 až 6,0 Kč/kWh. Pro případ větrných elektráren se jedná o min. 3,0 Kč/kWh. Tato preferenční cena je výrazem zodpovědného zájmu státu o environmentalizaci energetiky, realizované žádoucím zvyšováním výroby elektřiny z obnovitelných a dlouhodobě únosných zdrojů. Nyní je však důležité tento regulátor uzákonit, a to na dostatečně dlouhé období, které by investorům garantovalo úměrnou návratnost vynaložených investic.
Připravujeme se na vstup do Evropy. Evropská unie si v základním dokumentu, v tzv. „Bílé knize“, již v roce 1997 určila za cíl pokrýt hrubou spotřebu elektrické energie v roce 2010 z 12 % obnovitelnými zdroji. Využívání energetického potenciálu větru přitom sehrává významnou roli, a to ve světovém i v evropském prostoru, což je zřejmé z následujícího tabelárního přehledu, podle něhož k 1.1.2003 dosáhl celosvětový instalovaný výkon větrných elektráren těchto hodnot :

Dle reálných prognóz se bude v příštích letech instalovaný výkon větrných elektráren dále zvyšovat. Vývoj v technicky vyspělé části světa prokazuje reálnou uplatnitelnost větrné energetiky. Vyjdeme-li však z instalovaného podílu větrných elektráren v ČR, pak naší jedinou předností je, že můžeme nyní využívat výsledků intenzivního technického rozvoje. To umožní, aby byly projekty nové výstavby realizovány špičkovou technikou a technologií. V případě „Větrného parku Chomutov“ tomu tak bude, neboť se svojí koncepcí řadí mezi nejvyspělejší i ve světovém měřítku.

Technická a technologická koncepce

Projekt „Větrný park Chomutov“ je členěn na tyto strukturální podsystémy : soustava větrných elektráren, distribuční soustava, příjezdové a obslužné komunikace.

Větrné elektrárny
Vlastní výroba elektřiny bude realizována ve větrných elektrárnách o jednotkovém jmenovitém výkonu 1,5 a 2,0 MW. Budou zde uplatněny vývojově vyspělé a výkonné větrné elektrárny dánské a německo-anglické provenience:
58 ks NEG Micon – NM 72C/1500: 58 ks . 1,5 MW = 87 MW
38 ks De Wind D 8: 38 ks . 2,0 MW = 76 MW
96 ks větrných elektráren: celkový výkon 163 MW
Pozn.: Investor připravuje další etapu výstavby větrných elektráren na instalovaný výkon 162 MW, což znamená, že jejich celkový instalovaný výkon bude činit 325 MW.
Instalovanému jmenovitému výkonu 163 MW, který je řešen tímto projektem, odpovídá výroba elektrické energie 458 006 MWh/1 rok

Firma NEG MICON A/S – Dánsko je výrobcem větrné elektrárny NM 72c / 1500 o jmenovitém výkonu 1,5 MW. Tento typ je konstruován pro oblasti se středním potenciálem kinetické energie větru.
Firma NEG MICON A/S a její dceřinné společnosti ve Francii, Velké Británii, Irsku, Španělsku, Řecku, Německu, Nizozemí, Finsku, Švédsku, Norsku, Dánsku a v USA se svými výrobky podílejí na světové produkci větrných elektráren z 12,8 %, čímž obsadil tento podnik (v roce 2001) třetí místo na světě. Firma NEG MICON A/S je dodavatelem větrných elektráren na klíč a navíc zajišťuje údržbu a servis. Má rovněž vlastní vývojovou a projekční základnu, která disponuje 1 600 vývojovými pracovníky.
Firma De WIND GmbH Lübeck je výrobcem druhého typu větrné elektrárny, s označením De Wind D8 – 2000 kW o jmenovitém výkonu 2,0 MW. Rovněž tento typ větrné elektrárny se vyznačuje špičkovými parametry využitelnosti v podmínkách středně vysokých horských oblastí, energeticky je velmi výkonný, v této kategorii patří k velmi dobrým z hlediska hlučnosti a vyznačuje se elegantním designem.
Firma De WIND GmbH byla založena v německém Lübecku, vycházela však z dlouholeté tradice britského koncernu FKI Energy Technology Group, jehož součástí se v roce 2002 stala. Tento strojírenský koncern má 4 500 zaměstnanců, základní kapitál 532 mil. EUR a je největším světovým výrobcem turbogenerátorů. Větrná elektrárna De Wind – D8 – 2000 kW je od 05/2003 vyráběna (130 ks / rok) v novém závodě v Anglii (Longhborough).

Technický popis větrné elektrárny NEG Micon NM 72c/1500:
Jmenovitý výkon 1,5 MW
Větrná elektrárna typ NM 72c/1500 má následující technické parametry :
• jmenovitý výkon 1500,0 kW
• celková výška 116,0 m
• výška náboje 80,0 m
• konická kulová věž : výška 80,0 m
                                      průměr u patky 4,20 m
                                      průměr u hlavy 2,30 m
• třílistý rotor: průměr 72,0 m
                        plocha 4072,0 m2
• rychlost větru : jmenovitá 13,0 m.s-1
                             pro počátek činnosti 4,0 m.s-1
                             pro odstavení 20,0 m.s-1
                             pro „přežití“ 39,9 m.s-1
• plný jmenovitý výkon dosažen v rozmezí rychlosti větru 13 ÷ 20 m.sec-1
• počet otáček 17,3.min-1
• rychlost špiček listů rotoru 64,0 m.s-1
• automatická regulace výkonu
• automatická optimalizace natáčení listů
• planetová převodovka s poměrem 1 : 87,554
• 2 stupňový generátor (asynchronní 4 – 6 pólový)
• váha cca 6,0 t
Kotvení věže je na osmihranný železobetonový základ o průměru 13,7 m. Její základová část bude mít sílu 140 až 200 cm (s odstředným sklonem). Centrální část bude navíc převýšena o 175 cm.
Základová deska bude obsahovat 420 m3 (756 t) betonu
Materiál základu:
• beton podstavec B 35 (DIN 1045)
• beton základu B 25 (DIN 1045)
• ocelová výztuž BST 500 S (DIN 488)

Technický popis větrné elektrárny De Wind – D8 – 2000 kW
Jmenovitý výkon 2,0 MW
Větrná elektrárna typ De Wind–D8–2000 kW má následující technické parametry:
• jmenovitý výkon 2000,0 kW
• celková výška 120,0 m
• výška náboje 80,0 m
• konická kulová věž: výška 80,0 m
                                     průměr u patky 4,20 m
                                     průměr u hlavy 2,30 m
• třílistý rotor: průměr 80,0 m
                        plocha 5027,0 m2
• rychlost větru: jmenovitá 13,0 m.s-1
                            pro počátek činnosti 3,0 m.s-1
                            pro odstavení není omezeno
                            pro „přežití“ 57,4 m.s-1
• plný jmenovitý výkon dosažen v rozmezí rychlosti větru 11,1 ÷ 20,7 m.s-1
• počet otáček 18,0 min-1
• rychlost špiček listů rotoru 75,4 m.s-1
• automatická regulace výkonu
• automatická optimalizace natáčení listů
• třístupňová planetová převodovka s poměrem 1 : 94
• 2 stupňový indukční generátor
Kotvení věže je na osmihranný železobetonový základ o průměru 14,7 m.
Základová deska bude obsahovat 430 m3 (774 t) betonu
Materiál základu:
• beton podstavec B 35 (DIN 1045)
• beton základu B 25 (DIN 1045)
• ocelová výztuž BST 500 S (DIN 488)

Bezpečnost a minimální rizikovost těchto moderních typů větrných elektráren vyplývá i z jejich zajištění vůči námraze (vyhřívání), účinkům blesku (dokonalé uzemnění) a prudkým nárazovým větrům (automatické vypínání). Velmi důležité je vyhřívání odstraňující námrazu, která je v Krušných horách četná.
Optimalizace provozu těchto větrných elektráren je zajišťována co nejvhodnější orientací vůči směru větru a regulací polohy listů rotoru.

Distribuční soustava
Distribuční soustava projektu „Větrný park Chomutov“ je tvořena
• podzemním kabelovým vedením 110 kV páteřního rozvodu projektu, jehož délka činí 22,3 km
• podzemním kabelovým vedením 30 kV o délce 98,5 km
celkem 120,7 km
• transformačními stanicemi (110/30 kV)
  TR 1 u obce Rusová – západní větev
  TR 2 u obce Křimov – východní větev
• rozvodnou TR 3 (400/110 kV), která je situována v sousedství elektrárenského areálu Prunéřov
Výstavba vlastní rozvodné soustavy je v tomto případě nutná, neboť stávající soustava Severočeské energetiky je v této oblasti málo kapacitní a rozvinutá, neboť byla koncipována pouze na úroveň dodávek do horských sídel, takže je téměř plně vytížená. Záměr „Větrného parku Chomutov“ má vlastní rozvodnou strukturu kapacitně řešenou s 10 – 15 % rezervou, která umožní připojení i dalších účastníků.
Bezproblémové vyvedení výkonu je zajišťováno jednáním s ČEPS o předávání veškeré elektřiny vyrobené prokazatelně v rámci tohoto projektu do přenosové sítě ČEPS, a to ve shodě s § 31 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle něhož mají výrobci energie z obnovitelných zdrojů právo přednostního připojení svého výkonu do elektrizační soustavy České republiky.

Příjezdové a obslužné komunikace
Jednotlivé větrné elektrárny budou situovány vesměs v lokalitách, které nutno dopravně zpřístupnit. Projekt tohoto záměru proto předpokládá výstavbu příjezdových a obslužných komunikací, které umožní přepravu stavebních surovin, materiálů a technologie větrných elektráren a během následného provozu bezproblémový servis a údržbu. Jejich délka činí 14,4 km.

Investorské zajištění

Investorem této stavby je česko-britská akciová společnost Czech Venti a.s., která je společnou firmou české společnosti PROVENTI a.s. (50 %) a britské firmy VIRTUAL UTILITY Ltd. (50 %). Oficiálním partnerem tohoto projektu je britský koncern BAE SYSTEMS PLC.
Náklady na realizaci akce „Větrný park Chomutov“ dosáhnou
• při nákladovosti 40,950 mil. Kč/1 MW instalovaného výkonu
• celkem pro instalovaných 163 MW – 6 674,85 mil. Kč
Instalovanému jmenovitému výkonu 163 MW odpovídá předpoklad výroby elektřiny cca 460 000 MWh . rok –1.
Předpokládané termíny realizace
• zahájení stavby: 06/2004
• dokončení stavby: 10/2006

Územní dislokace

„Větrný park Chomutov“ je v podstatě situován do Krušnohorského prostoru v úseku bývalého okresu Chomutov. Toto území o nadmořské výšce 750 – 950 m n. m. disponuje dostatečným potenciálem kinetické energie větru, vycházejícího z průměrných ročních rychlostí větru 6,0 – 7,5 m . s-1.
Vybrané území je pro tento úsek vhodné i proto, že je řídce osídleno a zemědělsky i lesnicky extenzivně obhospodařováno. Bylo vybráno tak, aby se tato stavba nedostala do neúnosné situace ve vztahu k obyvatelstvu, k ochraně půdního fondu, vodnímu režimu, k biotickým složkám přírody – a to z hledisek ekologických i ochranářských. Celé toto území je postiženo průmyslovými imisemi, a v těchto souvislostech patří mezi nejvíce postižená území ČR.
Rozmístění jednotlivých větrných elektráren v prostoru krajiny vycházelo ze snahy co nejméně narušit pohledovou hodnotu území a krajinný ráz. Detailní dislokace byla řešena na bázi:
• morfologie území, jeho osídlení a hospodářského využití,
• české i evropské mapy průměrných ročních rychlostí větru,
• nezávislého měření větrných podmínek,
• výpočtu energetického potenciálu větru,
• v konečné korektury, která vycházela hlavně z
   – charakteru osídlení a infrastruktury,
   – hlukové situace,
   – vlastnictví a užívání pozemků,
   – výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, chráněných území a prvků územního systému ekologické stability,
   – podmínek stability území z hledisek erozního ohrožení a zakládání staveb,
   – dostupnosti pro tranzit technologie,
   – možnosti bezkonliktního vyvedení vyrobené elektřiny do přenosové soustavy ČEPS.

Specifika životního prostředí zájmové oblasti

Projekt „Větrný park Chomutov“ je situován do krušnohorské části Chomutovska, která je z hledisek životního prostředí charakteristická klasicky horským reliéfem, výskytem krystalických hornin a nízkobonitních půdních profilů, semihumidním klimatem, vodohospodářskou důležitostí, vysokou lesnatostí a extenzivním horským zemědělstvím. Rozsáhlá rašeliniště v okolí tohoto území zde jsou vybavena ekologicky významným biotopem a jsou součástí systému zvláště chráněných území.
Významnou environmentální charakteristikou tohoto území jsou extrémně negativní ekologické zátěže minulých období způsobené průmyslovými emisemi, jejichž množství sice již dramaticky kleslo, avšak dosud je celorepublikově nejvyšší. Důsledkem je výrazná kontaminace půd a vod, s následným postižením lesních a zemědělských ekosystémů.
Celé toto území je řídce osídleno a je v demografických souvislostech dosud postiženo poválečným odsunem obyvatel německé národnosti a extrémně vysokou nezaměstnaností (30 – 40 %).

Komplexní hodnocení vlivů stavby na životní prostředí

Proběhlo v rámci přípravného období v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci tohoto procesu byly zjišťovány vlivy, ke kterým dojde během výstavby – a následně pak i v průběhu vlastního provozu celého systému „Větrného parku Chomutov“.

Vlivy na obyvatelstvo:
V tomto případě se jedná o aspekty humánně-ekologické a sociálně-ekonomické.
• Aspekty humánně-ekologické se obsahově dotýkají hlukových emisí, emisí výfukových plynů, stroboskopického efektu a pohledového faktoru pohody.
Hluk z dopravy bude dominantním zdrojem hluku během výstavby, kdežto během provozu to bude hlučnost jednotlivých větrných elektráren.
V období výstavby lze očekávat, že hluk emitovaný nákladní dopravou ovlivní silniční úseky nárůstem o + 0,5 až 2,6 dB, což prokazatelně vyhoví limitu pro denní dobu (v noci se jezdit nebude) podle Nařízení vlády č. 502/2000 Sb.
Hluk emitovaný provozem větrných elektráren bude výrazně nižší intenzity. Hlukovou studií byly vypočteny hladiny akustického tlaku hluku v místech 46 nejbližších stavebních objektů, a to v rozmezí 22,2 až 41,9 dB, což při toleranci z nejistoty měření vyhovuje rovněž požadavkům Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Podle výpočtů hlukové studie nedojde k překročení přípustných hodnot hlučnosti ani ve vnitřním prostoru těchto staveb.
Během výstavby budou produkovány emise výfukových plynů, a to nákladními automobily a stavebními mechanizmy. Bude přitom spotřebováno celkem cca 400 t motorové nafty, jejímž spálením vznikne cca 47,6 t emisí výfukových plynů. Tyto emise budou produkovány během 7 200 hodin pracovního času, a to v území o plošném rozsahu cca 60 km2, které se vyznačuje nadprůměrnou větrností a tím i zvýšenou schopností rozptylu v řídce osídlené oblasti. Hodinová emise bude činit 6,609 kg a denní emise (zde 10 pracovních hodin) 66,09 kg. Z uvedených hodnot a údajů vyplývá, že vliv emisí z dopravy při výstavbě bude únosný.
Během provozu celého „Větrného parku Chomutov“ žádné emise nebudou produkovány.
Při slunečném počasí vzniká pohyblivý stín, promítaný točícími se listy rotoru, který je nazýván stroboskopickým efektem (obdoba efektů z diskoték). Řada pozorování v SRN prokázala, že k psychickým problémům některých citlivých jedinců může docházet pouze v případech velmi vysoké intenzity a dlouhodobé expozice.
Spolkový zákon pro ochranu ovzduší SRN stanoví, že limitem škodlivosti stroboskopického efektu, vypočteného z astronomických údajů, je délka absolutního zastínění větší než 30 min/den, nebo 30 hod/rok. V našem případě, i díky značné oblačnosti v Krušných horách, lze reálně předpokládat, že délky stroboskopického efektu generovaného elektrárnami nedosáhnou uváděných hodnot.
Další kategorií vlivů na obyvatelstvo je pohledový faktor pohody. Tento faktor je velmi proměnlivý a má subjektivní povahu. Určité prostředí vždy působí na člověka nikoliv izolovaně, ale celistvě, a navíc jej vnímáme všemi smysly – i když v těchto souvislostech má dominantní postavení zrak. Celkový dojem, který si k určitému objektu v krajině vytváříme, je však závislý nejen na úrovni estetického vnímání, je současně ovlivňován i stupněm znalostí a informovanosti o smysluplnosti daného objektu. V těchto souvislostech disponují větrné elektrárny pohledově elegantní konstrukcí. Navíc jsou i symbolem pokrokového ekologického trendu v energetice preferovat obnovitelné a čisté zdroje, které šetří zásoby zdrojů neobnovitelných a nejsou vůči prostředí agresivní a škodlivé. A v těchto souvislostech jsou větrné elektrárny viditelným symbolem trvalé únosnosti rozvoje i udržitelnosti života, symbolem zodpovědného vztahu k našim potomkům, symbolem nejen technického, ale i společenského pokroku.
Výraznou předností „Větrného parku Chomutov“ je v těchto souvislostech koncepce podzemního vyvádění výkonu kabeláží – bez struktury nadzemních vedení.
Do této kategorie vlivů na člověka lze řadit i vlivy nepřímé, které jsou vesměs progresivně kladné ve prospěch větrné energetiky a spočívají ve zvážení situací, kdy by k realizaci akce „Větrný park Chomutov“ nedošlo, takže by byla veškerá energie vyráběna na bázi tepelných uhelných či atomových elektráren (se všemi doprovodnými vlivy na prostředí, bezpečnostními a ekologickými riziky a mimořádně vysokými externalitami ukládání odpadů, nutnou protiteroristickou ostrahu, demolice objektů, dekontaminace celého prostoru apod.).
• Aspekty sociálně-ekonomické se obsahově dotýkají hlavně nezaměstnanosti, která v podkrušnohorských oblastech osciluje kolem 20 % a v horském mikroregionu Chomutovska je vysoce přesahuje.
V rámci tohoto projektu se předpokládá, že na úseku výrobního závodu větrných elektráren v Chomutově bude vytvořeno cca 70 stálých pracovních míst, na výstavbě celé soustavy „Větrného parku Chomutov“ se bude podílet 474 pracovníků a během provozu této energetické soustavy to bude 32 pracovních míst. Další vzniknou zřejmě na jiném místě při výrobě listů rotoru (vrtulí) a později i při výrobě strojní části větrných elektráren určených pro tuzemské i zahraniční využití.
Vysoce sociální náboj má rozhodnutí investora, v rámci sounáležitosti s regionem smluvně poskytovat územně příslušným obcím finanční kompenzace, a sice během výstavby celkem 100 mil. Kč a následně během celého období provozu každoročně celkem 24 mil. Kč – což těmto horským obcím poskytne nemalé finanční prostředky pro rozvoj dopravní infrastruktury, občanské vybavenosti…
Významným ekonomickým faktorem budou i finanční prostředky, které získají vlastníci zemědělských pozemků od investora „Větrného parku Chomutov“ za odprodej či pronájem příslušných pozemků.
Dalším z ekonomických aspektů, který mluví ve prospěch větrných elektráren je skutečnost, že jsou zatíženy (v porovnání s uhelnými elektrárnami, plynovými turbinami či jadernými elektrárnami) minimálními náklady na odstraňování vyvolaných dopadů, tzv. externalit.

Vlivy na ovzduší a klima
Kvalita ovzduší a klimatu má ve vztahu ke kvalitě životního prostředí dominantní postavení. Přes výrazné snížení emisní produkce ze stacionárních zdrojů není dosud situace na tomto úseku vlivem exhalací z dopravy uspokojivá. Problémem stále zůstává vysoká produkce skleníkových plynů, hlavně CO2 přes pokles v létech 1990 až 2000 o cca 30 %, ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi je produkce ve vztahu k počtu obyvatel stále velmi vysoká (průměr států OECD byl 8 t CO2.ekv na obyvatele, v ČR to bylo 11 t CO2.ekv na obyvatele).
Sektor energetiky produkuje nejvíce emisí. Usnesení vlády ČR č. 480/1999 Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice generuje maximalizaci úsporných opatření a změnu struktury energetických zdrojů (podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů).
Projekt „Větrný park Chomutov“ bude během výstavby rovněž producentem emisí z dopravy, s tříletou produkcí ve výši 47,6 t (z toho 16,8 % CO2). Během provozu zde žádné emise vznikat nebudou.
Kladný vliv této stavby na kvalitu ovzduší se projeví mnohem výrazněji úsporou emisní produkce, ke které by došlo spálením uhlí v tepelné elektrárně při výrobě 485 000 MWh.



Z těchto údajů je zcela zřetelné vysoké aktivum ve prospěch větrných elektráren, a to jak na úseku klasických zplodin, tak produkce CO2 jakožto skleníkového plynu.

Vlivy na fyzikální prostředí
Stavba „Větrný park Chomutov“ se ve vztahu k subsystémům fyzikálního prostředí bude projevovat:
– z hledisek hlučnosti jako únosná,
– problémy s technologickými vibracemi či otřesy budou rovněž únosné, bez výraznějších vlivů,
– nepřispěje k narušování ozónové vrstvy,
– nebude zdrojem radioaktivního záření,
– bude respektovat nutná opatření v interiérech proti radonovému riziku,
– vliv na elektromagnetické vlny bude únosný,
– bude zanedbatelným zdrojem neionizujícího záření.

Vlivy na povrchové a podzemní vody
Celá tato akce se bude projevovat únosnými požadavky na zdroje vody a nebude producentem vod odpadních. Ani při výstavbě nelze předpokládat narušování stavu či režimu podzemních vod (eliminace havárií bude řešena havarijním plánem stavby). Během výstavby i provozu bude dbáno opatření, která budou respektovat ochranu vodních zdrojů i zásad regulace činností v rámci CHOPAV Krušné hory.

Vlivy na půdu
Přesto, že bude tato stavba realizována na rozlehlém území 21 katastrálních území a sedmi samosprávných obcí, ve vztahu k půdě a k záboru pozemků bude velmi nenáročná, neboť postihne celkem 14,1140 ha. Z toho na zemědělské půdě, kde bude postaveno 91 elektráren, 2 trafostanice a většina přístupových komunikací, bude zabráno pouze 13,4648 ha zemědělských pozemků, z nichž 12,6664 ha je v kultuře trvalý travní porost a 0,7984 ha v kultuře orná půda. V těchto souvislostech lze konstatovat, že tato akce bude z hledisek požadavků na půdu velmi úsporná a proto i únosná.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
S ohledem na charakter jednotlivých částí staveb (větrných elektráren, transformačních stanic a přístupových cest) se nepředpokládá výraznější vliv na horninové prostředí.
Z hledisek požadavků na čerpání přírodních zdrojů, které zde budou zastoupeny surovinami pro výrobu betonu, kamenivem a živicí pro úpravu cest a pískem pro zásypy kabelů, bude tato stavba rovněž nenáročná a únosná.

Vlivy na flóru
V těchto souvislostech je dominantní skutečnost, že jsou veškerá staveniště této akce situována na extenzivní zemědělské pozemky, z nichž 5,9 % je vedeno v kategorii orná půda a 94,1 % výměry v kategorii trvalého travního porostu.
Z floristického průzkumu vyplývá, že vliv stavby na flóru bude relativně velmi malý. Na několika stanovištích se však vyskytují dva zvláště chráněné druhy, a sice koprník štětinolistý (Meum athamanticum), prha chlumní (Arnica montana). Budou-li bezprostředně stavbou dotčeny, předpokládá se jejich transfer na vhodná stanoviště. Bude-li zapotřebí kácet nějaké dřeviny rostoucí mimo les, bude tak učiněno v souladu s § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Vlivy na faunu
Celá širší oblast má dobré podmínky pro existenci značného množství živočišných druhů, z nichž část užívá institutu zvláštní ochrany. Bezprostřední střet s jedinci se však vzhledem k povaze okolního prostoru, který tvoří dostatečně velké a stanovištně vhodné zázemí, neočekává.
Zoologický průzkum věnoval v rámci hodnocení vlivů stavby na životní prostředí mimořádnou pozornost předpokladu vztahu avifauny k větrným elektrárnám, a to obzvláště v souvislostech s připravovaným vyhlášením části zájmového území k ochraně jako oblasti ochrany ptáků v rámci akce NATURA 2000 – v tomto případě orientovaného hlavně na vytvoření vhodných podmínek pro ochranu tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Jeho hnízdiště přímo narušena stavbou nebudou. Zkušenosti ze zahraničí prokazují, že i ptáci, když poznají, že jim ani pohyb a hluk větrných elektráren neubližují, si na novou situaci zvykají a opět se do původního prostoru vracejí a dokáží v daném území sdílet s větrnými elektrárnami bezkonliktně stejná stanoviště. Investor „Větrného parku Chomutov“ je připraven, bude-li navrhované území do systému NATURA 2000 zařazeno, že bude respektovat systémově specilkovanou regulaci hospodářských činností v tomto území. Vše nasvědčuje tomu, že žádný ze stálých koridorů tažných ptáků v tomto území stavbou větrných elektráren narušen nebude.

Vlivy na ekosystémy
Vše nasvědčuje tomu, že vliv stavby „Větrný park Chomutov“ na ekosystémy bude adekvátní vlivům na jejich dílčí složky: horninové prostředí, půdu, vodu, ovzduší a klima, flóru a faunu. Bezprostředně budou stavbou dotčeny jen ekosystémy zemědělských kultur, a to se na funkci ekosystémů nikterak vzhledem k malým plochám záboru neprojeví. Proto bude tato stavba i vůči ekosystémům daného území v podstatě bezkonliktní.

Vlivy na krajinu
Již v předchozím byly zhodnoceny vlivy stavby na neživé i živé složky krajiny. Doplňme tuto charakteristiku o možné souhrnné ovlivnění krajinného rázu (ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), „… kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti chráněna před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu.“ Definice krajinného rázu se opírá o estetickou kvalitu, která má výrazně individuální a subjektivní (a proto i velmi proměnlivou) povahu, a o přírodní hodnotu, kterou lze snáze objektivizovat.
V našem případě již z předchozího vyplývá, že „Větrný park Chomutov“ nesníží přírodní hodnotu daného území. Větrné elektrárny se zde v krajině stanou novou antropogenní pohledovou dominantou s doplňkovým vlivem na ráz této krajiny, a to především v souvislostech s vizuální kvalitou. V rámci dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí byla zkonstruována mimo jiné i vizualizace, s využitím panoramatických snímků.
Jednotlivé elektrárny budou mít velmi elegantní tvar, budou v krajině rozptýlené, takže nebudou tvořit husté a přírodě vzdálené průmyslové aglomerace. Budou řešeny i barevně tak, aby zapadly opticky co nejlépe do daného prostředí. Lze proto předpokládat, že se stanou novou krajinnou dominantou tohoto území, které bude symbolizovat snahu o ekologizaci výroby energie na bázi využití kinetické energie větru, jehož je dostatek v našich podmínkách pouze v horských oblastech – a především na náhorních částech Krušných hor.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
Hmotný majetek a ani žádné kulturní památky touto stavbou nebudou narušeny. Vzhledem k finančním příspěvkům územně příslušným obcím, se kterými investor této akce programově počítá, lze konstatovat, že bude mít tato stavba kladné vlivy na hmotný majetek i na kulturní památky. Během výstavby bude dbáno zákonných povinností chránit případné archeologické nálezy, jejichž výskyt lze předpokládat v nižších partiích Krušných hor, ale i na trase Krásná Lípa – Křimov – Hora Svatého Šebestiána, kudy vedla historicky prokazatelně cesta mezi českou a saskou oblastí. Je zde určitá pravděpodobnost nálezu starých sklářských pecí.
Za nejcitlivější hlediska, kterým nutno při výstavbě větrných elektráren věnovat proto maximální pozornost, lze považovat problematiky:
• lokalizace v prostoru krajiny, a to s ohledem na vizuální aspekt a ovlivnění krajinného rázu a samozřejmě i na aspekty ochrany přírody a člověka;
• vztahů k avifauně, a to hlavně s ohledem na možnosti ovlivnění územně vyhraněných koridorů tahu a vhodných prostor pro hnízdění a rozmnožování ptáků;
• hlukových emisí, což je pravděpodobně nejsnadněji řešitelný aspekt, a to v kontextu s možnostmi výběru vhodných typů větrných elektráren a jejich územní dislokace v prostoru krajiny;
• vhodný a prakticky realizovatelný způsob napojení stavby na distribuční a přenosovou soustavu ČEPS, a to přesto, že platí povinnost přednostního odběru elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Závěry

Žijeme v době, kdy nás fakta stále zřetelněji přesvědčují o trvalé neudržitelnosti současných způsobů získávání využitelné energie a hlavně její elektrické podoby. Souvisí to s omezeností zásob fosilních paliv a s riziky spojenými s negativním ovlivňováním přírodních i kulturních složek našeho životního prostředí, mezi kterými dominuje dlouhodobě neúnosná emisní produkce v čele s CO2 jakožto „skleníkového plynu“, jehož zvyšující se koncentrace v ovzduší ovlivňuje průběh klimatických změn – s vysoce rizikovými závěry v globálním měřítku. Energetické koncepce i praxe proto začínají na toto nebezpečí reagovat, s cílem tragédiím raději předcházet, nežli čekat na řešení jejich těžko předvídatelných důsledků s časovým přesunem na příští generace.
Světová a hlavně evropská zkušenost prokazuje reálnost řešení s pomocí postupného přechodu na využívání obnovitelných zdrojů energie. V podmínkách České republiky se jedná hlavně o možnosti spojené s využíváním energie biomasy a kinetické energie větru, i když na scénu nastoupí ostatní obnovitelné zdroje odvozené z primárních zdrojů Slunce a Země. Přitom lze předpokládat, že v našich podmínkách se bude jednat o přechodné období, nedojde-li k překvapivým objevům, nejméně padesátileté. To by nás nemělo ukolébat, neboť již nyní disponujeme technologiemi, které se vyznačují ekonomickou, sociální a ekologickou únosností a jsou proto zárukou trvale udržitelného rozvoje energetiky.
Jedním z těchto způsobů je bezesporu větrná energetika, jejíž technická úroveň prochází rychlým vývojem, což umožňuje její využívání v mnohem větší míře, nežli tomu bylo donedávna. Dokladem toho je i připravovaný projekt „Větrného parku Chomutov“, který předpokládá ve dvou etapách instalaci 325 MW, při uplatnění jednotkových kapacit 1,5 a 2,0 MW, optimálně využitelných v podmínkách středně vysokých pohoří.
Vše nasvědčuje tomu, že z hledisek komplexního vlivu na životní prostředí bude tento větrný park nejen únosný. Lze jej nazvat ekologicky efektivní stavbou.
Přesto nutno předpokládat, že bude spojen s některými zápornými aspekty:
• Bude závislý na četnosti, síle, druhu a frekvenci větru, s čímž je spojena poměrně nízká míra časového využití;
• Vzhledem k tomu, že výkon větrných elektráren osciluje v závislosti na disponibilitě a energii větru, je proto předvídatelný jen částečně, s čímž je spojena nutnost zálohování jinými zdroji.
• Problémem mohou být i administrativní nejistoty, vyplývající např.
– z dlouhodobého oddálení ratifikace Kjótského protokolu a nerealizace zpřísnění limitů na emise CO2,
– z nepřijetí zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie,
– z neuskutečnění ekologické daňové reformy,
– ze zrušení cenové preference a regulace cen obnovitelných zdrojů energie ze strany regulátora.
• V některých případech se negativním faktorem stávají i dílčí nesouhlasná stanoviska obyvatel, obcí a příslušných orgánů státní správy.
I když je využitelný potenciál větrné energie českého území značně omezený, je nutné jej využívat všude, kde pro to jsou podmínky. Areál náhorních částí krušnohorského masívu, kam je lokalizován projekt „Větrný park Chomutov“, tomu odpovídá. Vše nasvědčuje tomu, že je koncipován na bázi progresivních trendů technického rozvoje, který je řešen v souladu se zásadami trvale únosného rozvoje. Bude-li realizován, stane se, díky aktivní podpoře státu, nepochybně nejen technicky vyspělým, ale i společensky odpovědným reprezentantem energetiky obnovitelných zdrojů. Vítr se tak i u nás stane prakticky využitelnou a šetrnou alternativou získávání obnovitelné energie a významně doplňkovou složkou energetického mixu České republiky.

Ing. Stanislav Štýs, DrSc.
ECOCONSULT PONS, spol. s r.o
.

Literatura :
1. Větrný park Chomutov, Projekt k územnímu řízení, Rais Ingineering Services, 2002
2. Dokumentace vlivů stavby na životní prostředí záměru stavby „Větrný park Chomutov“ 08/2003, Oznamovatel: PROVENTI a.s. Chomutov, Zpracovatel: Ing.Stanislav Štýs, DrSc.
3. P. Augusta – editor : Velká kniha o energii, 2001, I.A. Consulting Agency, spol. s r.o. Praha
4. Vögel und Windkraft, Bremer Beiträge für Naturkunde, Band 4.1999, Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland (sborník 17 autorů)
5. Vogelschutz und Windenergie (Konlikte – Lösungsmöglichkeiten – Visionen), 1999, Bundesverband Wind Energie e.V., Osnabrück, 465 titulů literatury s tématem „Větrná energie a ptáci“
6. Mansfeld R., Pohl J., Faul F.: Belästigung durch periodischen Schattenwurf von Windenenergieanlagen, 2000, Staatliches Umweltamt Schlesnig
7. Hänsch R., Sperling T.: Standortbeurteilung von Windhrastlagen, Universität zu Köln, Institut für Geophysik und Meteorologie
8. N-E-G Micon – for a powerful future. Firemní materiál NEG Micon Deutschland GmbH
9. J. Štekl: Přírodní prostředí a větrné elektrárny, 2000, čas. Ochrana ovzduší, 2000/3
10. Petříček V., Macháčková K., Posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině, (metodické doporučení AOPK ČR), 1999
11. Míchal I.(red.) et al., (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, Praha 1999
12. Moldan B. a kol.: Návrh rozšířené osnovy národní strategie udržitelného rozvoje ČR. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 2003
13. Netradiční zdroje energie. Sborník VIII.celostátní konference „Životní prostředí České republiky“, čas.Planeta, č.3/2003
14. Otčenášek Petr, Celosvětové a evropské tendence v elektroenergetice. Parlament ČR-senát, 05/1999
15. Návrh Státní energetické koncepce České republiky do roku 2030, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 06/2003
16. Scénář MŽP pro aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky, 06/2003
17. Akční plán pro obnovitelné zdroje energie Pro Světovou banku, MPO ČR a MŽP ČR – SRC International CS s.r.o., srpen 1999
18. Otčenášek Petr, Volba zdrojů elektrické energie pro Českou republiku – MFF Univerzity Karlovy v Praze, 12/1997
19. Prchala F. – Bednář J.: Příručka dynamické meteorologie. ACADEMIA Praha, 1991
20. Globální plán revitalizace Chomutovska. Hospodářská a sociální rada Chomutovska, 09/2001
21. Určení větrného potenciálu a větrné únosnosti větrného zařízení na stanovišti. Wind-consult, Bergeshagen, 06/2000
22. Wind Force 12 – A BLUEPRINT TO ARCHIEVE 12% OF THE WORLD`S ELEKTRICITY FROM WIND POWER BY 2020. European Wind Energy Association 10/2003

 

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.