Janitza.cz

Janitza Electronics se zabývá vývojem a výrobou energeticky úsporných systémů. Je výrobcem digitálních měřidel, systémů SEMS, univerzálních multimetrů, regulátorů jalového výkonu, systémů pro řízení spotřeby, ¼ hodinového maxima a dalších přístrojů nejvyšší kvality.

KBH.cz

Společnost KBH vyrábí, dodává a instaluje komponenty pro kompenzaci jalového výkonu. Zákazníky jsou elektromontážní firmy, výrobci rozvaděčů, projektanti, velkoobchody a velkoodběratelé elektrické energie. Společnost nabízí kvalitní komponenty a služby za velice příznivé ceny.

17. července 2008, Autor: varner
Nezařazené články

Zápisník o počasí

Máme tu léto a s ním pěkné počasí, které přímo vybízí k cestování, koupání či slunění, ať už u moře v zahraničí nebo ve vnitrozemí. Počasí se však neustále mění a není divu, když se pak ze slibného slunečného počasí vyklube nějaká bouřka nebo dokonce déle trvající srážkové období. Každý jistě ví, že dnes není problém si otevřít noviny či spustit internet a naplánovat si dovolenou dle uvedené předpovědi počasí.

 

Už málokdo ovšem ví, že si lze tuto „předpověď“ do jisté míry utvářet sám bez složitých technických zařízení. Jednou z možností je prosté sledování oblohy, která nám mnohdy ukáže, jaké že to počasí v nejbližších hodinách či dnech bude. Právě o tom rozhodují oblaka, která se stávají námětem pro dnešní díl Zápisníku o počasí.

Cesta na peřině z oblaků
Oblaka vznikají, jestliže dochází v ovzduší ke kondenzaci. Vznikají části v kapalném skupenství, resp. malé kapky, které však při nízké teplotě mohou sublimovat v ledové krystalky. Za standardních podmínek teplota vzduchu s rostoucí výškou klesá. To znamená, že ve vysokých výškách se oblaka skládají z malých krystalků. Oblak obsahuje milióny kapek a krystalků. Mraky můžeme rovněž rozlišovat a jednotlivě pojmenovávat, ovšem jaký oblak zrovna vznikne, to závisí zejména na vlhkosti vzduchu, jeho výstupné rychlosti a stabilitě atmosféry.
Rozlišujeme tři základní děje, které způsobují výstupné pohyby vzduchu. První se nazývá konvekce, který již dobře známe. Zemský povrch vyzařuje teplo, které předává vzduchu ležícím nad ním. Ohřáté vzduchové částice stoupají vzhůru až dosáhnou svého rosného bodu, vytváří se oblaky. Tedy čím více je ohříván povrch země, tím větší konvekce vzniká. Druhý děj, který nazýváme frontální oblaky, se projevuje zejména na atmosférických frontách. Při setkání teplé a studené vzduchové hmoty se chladnější vzduch vytlačuje a teplejší vzduch stoupá vzhůru, pokud stoupající vzduch obsahuje dostatek vlhkosti, tvoří se oblaka. Při tomto ději vzniká mnoho různých typů oblaků v závislosti na typu fronty.
Třetí děj nesoucí název ortografické oblasti nastává, když se vzduchová masa setká s horskou překážkou. Horské pásmo pak donutí vzduch vystoupat často až do kondenzační hladiny.
Vzduchové částice mohou pokračovat ve výstupu pouze tehdy, je-li jejich teplota vyšší než okolní prostředí. Pokud tomu tak je, mluvíme o instabilní, resp. labilních podmínkách atmosféry. Jakmile pak částice dosáhnou teploty okolního vzduchu, výstup se zastaví a takové prostředí atmosféry nazveme stabilním.
Základní typy oblaků rozdělujeme na kupovitý a vrstevnatý. Dále je obvykle rozdělujeme podle vzniku a vývoje, jejich výšky, složení a vzhledu.

Charakteristika oblak

Charakteristika jednotlivých mraků

Cirrus
Slovo latinského názvu, ke kterému je českým ekvivalentem slovo chomáč vlasů. Jsou to obláčky v podobě jemných bílých vláken. Nemají vlastní stín a nezeslabují sluneční světlo. Skládají se spíše z ledových krystalků, které když poté unáší vítr, vznikají tak charakteristické bílé pruhy. Vyskytují se ve výškách 5 až 12 km.
Tato oblačnost se vyskytuje především při proudění teplého vzduchu nad naše území, může znamenat blížící se frontu. Pokud je tedy uvidíme na obloze, může se jednat o první předzvěst blížící se změny počasí. Oblaka Cirrus jsou vzdálena asi 800 až 1000 km od čáry teplé fronty. S přibližující se teplou frontou oblačnost houstne a přechází postupně do druhu Cirrostratus. Průměrná rychlost postupu teplé fronty je 30 až 40 km/h. Z toho lze tedy usoudit, že během jednoho až dvou dnů přijde oteplení a srážky.

Cirrocumulus
Někdy se užívá názvu řasová kupa. Jsou to menší nebo větší skupiny bílých obláčků bez vlastního stínu složené z velmi malých oblačných částí v podobě zrnek. Mračna tohoto typu se tvoří, když vlhký vzduch o velkém plošném obsahu ve vyšších hladinách atmosféry dosáhne stavu nasycení a vznikají tak ledové krystalky. Tyto jednotlivé části mohou být buď navzájem odděleny, nebo mohou spolu souviset a jsou víceméně pravidelně uspořádány. Tato oblačnost se vyskytuje i v několika vrstvách. Lidově se této oblačnosti říká „beránky“.

Cirrostratus
Často se mu říká řasová sloha. Jedná se o oblačnost vyskytující se ve výškách od 4,5 do 12 km. Na obloze ji rozeznáme velice snadno. Průsvitný bělavý závoj oblaků vláknitého nebo hladkého vzhledu, který je sotva viditelný a obloha dostává mléčného zabarvení. Obrysy Slunce a Měsíce jsou přes tuto oblačnost jasně zřetelné, předměty ozářené Sluncem neztrácejí svůj stín. A nejen to, přes tuto oblačnost Slunce také opaluje. V létě tak můžete mít problémy se spálenou pokožkou, přestože to vypadá, že je Slunce schované za mraky.

Altocumulus
Tento typ oblak se vyskytuje ve výšce od 2 km až do 6 km. Jsou to menší nebo větší skupiny či vrstvy oblaků bílé nebo šedé příp. obojí, mající vlastní stíny. Vzniká orograficky při proudění vzduchu přes horské oblasti. Často je můžeme pozorovat před studenou atmosférickou frontou.
Na obloze je můžeme pozorovat jako jednotlivé skupiny nebo celé vrstvy oblačných chomáčů nebo valounů, uspořádaných do řad v jednom či dvou směrech.
Barva těchto chomáčů a valounů může být oslnivě bílá, ale také tmavošedá, z části stínovaná. Okraje tenkých částí často irizují, tzn. mají perleťový lesk.

Altocumulus lenticularis
Velmi krásný mrak, který se vyskytuje především v horských oblastech v podobě hladkých čoček. Jeho vyhlazený tvar vznikne vlivem výškových větrů.

Altostratus
Altrostratus patří mezi oblaky středního patra. Jedná se o typickou frontální oblačnost, jejíž český název je vysoká sloha. Vyznačuje se jako šedavá nebo modravá oblačná plocha. Tato oblačnost má velice proměnlivou hustotu, takže v některých místech za ní může slunce úplně mizet. Také barva mraku je až tmavě šedá. Tato oblačnost se většinou nachází 300 – 600 km před čarou fronty. Výskyt této oblačnosti svědčí o brzkém zhoršení počasí a přicházejícím déletrvajícím dešti. Před touto oblačností se vyskytuje většinou Cirristratus.

Stratocumulus
Jedná se o šedé nebo bělavé menší či větší skupiny i vrstvy oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa. Skládají se převážně z vodních kapiček. Vypadávají z něj slabé srážky v podobě deště, sněhu nebo i ledových krupek. Kupovitá oblačnost dosahuje maximálního rozvoje odpoledne, kdy nastává u země teplotní maximum.

Stratus
Oblaky jsou tvořeny v tenkých nebo naopak silných vrstvách. Bývá to šedá oblačná vrstva s jednotvárnou a nízkou základnou tak, že často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb, pokud pak prosvítá slunce, jsou obrysy zřetelně patrné.
Skládá se především z vodních kapek, v zimě z malých ledových částic. Z tohoto mraku může trvale mrholit, v zimě jemně sněžit.

Nimbostratus
Dešťový oblak charakterizující se šedou tmavou jednotvárnou oblačnou vrstvou, vypadávají trvalé stejnoměrné intenzivní dešťové nebo sněhové srážky. Má matný vzhled. Oblačná vrstva je tak hustá, že je poloha Slunce nepatrná.

Cumulus
Tyto oblaky bývají často osamocené, zářivě bílé a husté s ostře ohraničenými obrysy vyvíjející se směrem vzhůru v podobě kup, kupolí nebo věží. Horní rostoucí část má často podobu květáku. Vodorovná základna Cumulu však bývá poměrně tmavá. Skládá se zejména z vodních kapek (jsou i zdrojem srážek a slabých přeháněk).

Cumulonimbus
Je to nejčastěji bouřkový oblak, mohutný a hustý, velmi značného vertikálního rozsahu v podobě velkých věží. Základna ve výšce 1 – 2 km (i níže), vrcholy 7 – 9 km, někdy až 16 km. Tato oblačnost se projevuje nejčastěji nárazovitým větrem, blesky, hřměním, dešťovými a sněhovými přeháňky i krupobitím.

Pavel Kučeravec

Použitá literatura:
[ 1 ] Fardon, J. Počasí. Slovart, 1993 (z anglického originálu Eyewitness Explorers book, weather, Dorling Kindersley Limited, London 1992)
[ 2 ] William, J. Burroughs a spol. Encyklopedie počasí, Svojtka &Co., Praha 2003

Sdílet

Komentáře

Najdete nás na Facebooku
Odběr novinek
Server CESKAENERGETIKA.cz
Česká Energetika s.r.o. a Česká energetická asociace provozují portál www.ceskaenergetika.cz, vydávají dva časopiy z oblasti energetiky a OZE, pořádají na tato témata semináře a konference pro laickou i odbornou veřejnost.
Důležité odkazy
Spolupracujeme
Najdete nás také na
Portál www.ceskaenergetika.cz © 2011 pohání redakční systém MultiCMS. Grafické zpracování Cossi Design.